Rady, návody, inspirace a triky, jak pro kutily, tak pro ne kutily.
Asi každý člověk, který se vyzná ve vaření, potvrdí, že bez ohledu na spoustu novinek na trhu a technologický vývoj, klasický plynový sporák je pro skutečného kuchaře tím nejlepším a stále nenahraditelným pomocníkem. Má jen jednu vadu a tou je mírně náročnější údržba. Kromě pravidelného čištění zašpiněného povrchu, které děláme u všech sporáků, v tomto případě musíme také jednou za čas vyčistit i rošt a hořáky.
Pokračovat ve čtení „Jak vyčistit plynový sporák“
Šnek neboli hlemýžď je vyhlášená pochoutka. Sice si ho většina lidí spojuje jen s francouzskou kuchyní, ale ve skutečnosti je to jídlo, které na českých stolech objevilo už před nějakými dvěma sty lety. Bylo to pravděpodobně během přesunů Napoleonových armád, pokrmy z hlemýžďů najdeme zaznamenané už v kuchařkách paní Rettigové. Velmi populární byli ještě za dob první republiky, ale potom bohužel šneci z našich stolů trochu vymizeli. Šneky si můžeme koupit už předpřipravené, ale pokud máme trochu času a trpělivosti, není tak velký problém je připravit od začátku vlastními silami (a třeba si je pak namrazit do zásoby).
Pozemek u našeho domu nemusí zdobit jen všudypřítomný pravidelně stříhaný trávník, pár ovocných stromů a dva nebo tři květinové záhonky. Zajímavou variantou může být i hezká květnatá louka. Ta nejenže potěší naše oko, ale i ušetří docela hodně práce. Stačí jen při jejím zakládání a následné péči dodržet několik jednoduchých zásad.
Většina lidí v naší zemi si pod názvem koření kari představí sušenou kořenící směs, která se přidává do naprosté většiny českých receptů s názvem „cosi na kari“. Není to špatné, ale pokud někdo ochutnal skutečnou kuchyň Dálného východu, ví, že ta chuť je úplně jiná. Jedním z důvodů je to, že se ve východní Asii nepoužívá naše kořenící směs, ale kari pasta. Dnes se dá koupit i v našich obchodech (mají ji i supermarkety v oddělení s exotickými potravinami), ale můžeme si ji vyrobit i sami doma a výhodou takové domácí pasty bude jistota, že obsahuje jen kvalitní suroviny a nenajdeme v ní různé zesilovače chuti a jiné nežádoucí chemikálie.
Dřevěné uhlí si můžeme velmi jednoduše koupit. Během grilovací sezóny ho nabízí nejen ve specializovaných obchodech, ale i na benzínkách či v supermarketech. Ale pokud máme na zahradě dostatek vlastního dříví a trochu prostoru na ohniště, snadno a s téměř nulovými náklady si ho můžeme vyrobit svépomocí. Podívejme se, jak bychom při domácí výrobě měli postupovat.
Medvědí česnek zažívá díky svým léčivým účinkům a hlavně jedinečné chuti v posledních letech v naší zemi renesanci. Jenže v čerstvé podobě si ho bohužel můžeme vychutnat jen přibližně jeden měsíc na jaře. Proto je užitečné znát různé způsoby, jak si tuto zdravou lahůdku uchovat pro použití i v jiných ročních obdobích. Na následujících řádcích se podíváme na několik ověřených postupů.
Po spálení dřeva nebo předmětů čistě rostlinného původu bez jakýchkoliv chemických příměsí (zjednodušeně řečeno prostě z biomasy*) vzniká popel, který nemusíme považovat pouze za nežádoucí odpad a vyhazovat do popelnice. Pokud máme zahradu, osvědčí se také jako velmi dobré přírodní hnojivo.
Pořádný spánek je základ zdraví. A pokud se chceme dobře vyspat, musíme mít nejen pohodlnou matraci, ale také pořádnou postel, která nás nebude celou noc budit svým nepříjemným vrzáním. Někdy je druhý problém neřešitelný a nám nezbývá nic jiného, než vyrazit do obchodu a pořídit si tam nové lůžko, ale velmi často vrzání postele můžeme vyřešit sami doma. Níže se podívejme na několik možných způsobů, které nám mohou pomoci.
![1_okce-1[1]](http://www.rady-kutilum.com/wp-content/uploads/2016/03/1_okce-11.jpg)
Elektrické bojlery zajišťují okamžité a dostatečné množství teplé vody, kdykoliv potřebujete. V dnešním článku si ukážeme, jak správně vybrat bojler a ještě při tom ušetřit. Rostoucí ceny elektrické energie vedou Čechy k tomu, že hledají cesty, jak ušetřit za vytápění. Z průzkumů vyplynulo, že až čtvrtinu nákladů domácnosti utratí za ohřev vody. Mezi nejčačtější formy ohřevu vody patří elektrické bojlery, na které si nyní podíváme.
Díky rostoucí popularitě tak zvané středomořské kuchyně, velmi rychle v naší zemi roste i oblíbenost bazalky. Sušená se dá snadno a levně koupit, jenže její chuť a vůně je jen velmi malý zlomek toho, co můžeme získat z lístečků bazalky čerstvé. Tu si můžeme bez větších problémů vypěstovat ze semínek doma v květináči.
Pizza patří k nejoblíbenějším zahraničním jídlům, které pronikly do českých kuchyní. Bohužel velmi často se k ní chováme macešsky. Místo kvalitního těsta často používáme listové a místo rajčatové omáčky na základ prostě napatláme kečup. Těstu na italskou pizzu jsme se už věnovali dříve*, tentokrát se zaměříme na omáčku a ukážeme dvě její varianty. Jedna se připravuje na teplo a druhá na studeno.
Klasický fritovací hrnec zvaný také lidově friťák může být velmi užitečným kuchyňským pomocníkem (dnes jsou moderní i friťáky s nízkou spotřebou tuku, ale to je na jiné vyprávění). Velmi snadno se v něm připravují všemožné smažené potraviny a pochutiny a navzdory různým mýtům jsou většinou udělány mnohem zdravěji, než na klasické pánvi. Je to mimo jiné proto, že při tomto způsobu přípravy většinou jídlo nasákne méně tuku a zároveň nedochází k přepalování (tudíž znehodnocování) oleje. Samozřejmě to musíme dělat správně.
Pokračovat ve čtení „Jak používat a pečovat o fritovací hrnec“
Koblihy znali už staří Římané, i když v starověkých časech se jednalo o slané pečivo. Sladká varianta se do Evropy dostala nejpravděpodobněji z arabské kuchyně, dnešní klasickou kulatou a nadýchanou podobu získaly někdy kolem osmnáctého století, kdy se do nich začalo přidávat droždí (tuto změnu zaznamenali i kronikáři – v letopisech můžeme narazit na zmínky, že původní koblihou se dalo někomu udělat i modřinu pod okem, zatímco ty nové jsou tak lehoučké, že by je mohl sfouknout i vítr). Kynuté koblihy byly v našem kulturním okruhu původně spojené hlavně s masopustem a tak zvaným tlustým čtvrtkem, ale dnes si je už dopřáváme celoročně. V naší zemi se dokonce na čas staly i symbolem volební kampaně. Převážně si tuto lahůdku kupujeme u pekaře, ale přinejmenším o masopustu bychom si je mohli vyrobit i sami doma.
Rampouchy visící ze střechy jsou sice z estetického hlediska velmi hezkým symbolem zimy, ale většinou bývá nejrozumnější je co nejrychleji odstranit. Jednak jsou nebezpečné pro naše blízké i případné kolemjdoucí a navíc mohou poškodit okapy. Na odstraňování rampouchů se v případě činžovních domů většinou volají firmy, u malého, nepříliš vysokého, rodinného domku si s tím často můžeme poradit sami – vše záleží na tom, jak vysoko máme okapy a jak jsou dostupné.
Při malování nehtů stačí jen trocha nepozornosti a doslovně během pár vteřin se na oblečení či koberci nebo na jiném nežádoucím místě může objevit skvrna od laku na nehty. Když zaschne, někdy ji stačí jen velmi opatrně seškrábat, ale občas to bohužel nepomůže. V takové situaci musíme hledat nějaké jiné řešení. Existuje jich několik i když bohužel ani jedna není univerzální. Navíc je rozumné si nejdřív vybraný způsob vyzkoušet na nějakém jiném kousku stejné látky, abychom zjistili, jestli ji náhodou nepoškozuje nebo neodbarvuje (zvláště se to týká různých chemikálií a také skvrn, které vzniknou na velmi jemných látkách).
Jedlé kaštany máme v naší zemi hlavně spojené s vánočním obdobím, kdy se jejich vůně line na téměř všech svátečních trzích. Také si je v zimě můžeme koupit v obchodech, ale hodně lidí to nedělá, protože netuší, jak se vlastně kaštany připravuje a jí. Přitom je to velmi snadná záležitost. Máme tři základní postupy – vaření, pražení a samozřejmě pečení.
Rybenky, malí stříbřití broučci trošku připomínající rybu, jsou celkem častým hostem v našich domácnostech. Nejvíce se s nimi setkáme v koupelnách a na záchodech, ale leckdy můžeme zjistit, že se nám potulují po celém bytě. Sice neroznáší nějaké nebezpečné choroby, ale stejně je to asi pro každého hodně nežádoucí spolubydlící. Takže je dobré znát způsoby, kterými můžeme invazi rybenek omezit nebo přímo zlikvidovat.
Ačkoliv ceny během posledních pár let přeci jen trochu klesly, částky, které musíme zaplatit za kvalitní český česnek, se drží stále relativně vysoko. Proto každý, kdo má zahrádku, by měl popřemýšlet, jestli se mu nevyplatí si trochu této skvělé a hlavně hodně zdravé cibuloviny vypěstovat. A na podzim je dobrý čas, kdy se můžeme pustit do sázení.
Sbírání, loupání a také konzumace čerstvých ořechů je převážně spojena s jistou nepříjemností, jakou jsou hodně špinavé ruce, které vodou a mýdlem pořádně nejde umýt. V takové situaci máme dvě možnosti. Buď se s tím smíříme a několik dní až týden počkáme, než postupně barvivo zmizí nebo vyzkoušíme různé domácí triky, které ve většině případů pomohou ruce vyčistit.
Světlo, které vydávají svíčky je velmi příjemné a vytváří doma krásnou atmosféru. Jsou snadno k dostání a nestojí příliš mnoho, ale pokud je chceme dát někomu jako dárek, vždy mnohem více potěší něco vyrobeného vlastníma rukama. Navíc se díky tomu můžeme zbavit různých nedopalků, které po nedohořených svíčkách zůstávají.