Koblihy znali už staří Římané, i když v starověkých časech se jednalo o slané pečivo. Sladká varianta se do Evropy dostala nejpravděpodobněji z arabské kuchyně, dnešní klasickou kulatou a nadýchanou podobu získaly někdy kolem osmnáctého století, kdy se do nich začalo přidávat droždí (tuto změnu zaznamenali i kronikáři – v letopisech můžeme narazit na zmínky, že původní koblihou se dalo někomu udělat i modřinu pod okem, zatímco ty nové jsou tak lehoučké, že by je mohl sfouknout i vítr). Kynuté koblihy byly v našem kulturním okruhu původně spojené hlavně s masopustem a tak zvaným tlustým čtvrtkem, ale dnes si je už dopřáváme celoročně. V naší zemi se dokonce na čas staly i symbolem volební kampaně. Převážně si tuto lahůdku kupujeme u pekaře, ale přinejmenším o masopustu bychom si je mohli vyrobit i sami doma.
Na základní recept ze kterého by nám mělo vzniknout dvacet až třicet koblih budeme potřebovat půl kilogramu hladké mouky, kostku droždí (čtyřicet gramů), padesát gramů cukru, padesát gramů sádla, čtyři žloutky, trošku rumu (není tam jen kvůli vůni, ale díky němu při smažení kynuté koblihy nenasáknou tolik tuku – povinný není, ale je to s ním lepší), necelý čtvrt litr mléka, sádlo nebo olej na smažení a marmeládu. V ideálním případě je dobré si nachystat ještě friťák, ale pokud ho nemáme, vystačíme si naprosto v klidu i s hrncem – ideální je nějaký se silnějším dnem.
Nejdříve si utřeme sádlo (vegetariáni mohou nahradit máslem či rostlinným tukem) s cukrem a žloutky. Pak přidáme mléko, špetku soli, hladkou mouku, rum, rozdrobené droždí a vypracujeme si těsto, které by nemělo lepit (majitelé hnětačů a domácích pekáren tuto práci mohou v klidu nechat na svém přístroji, ručně jen utřou žloutky s cukrem a tukem). Těsto necháme přibližně hodinu nakynout, pak ho znovu zpracujeme a rozválíme.
Další postup částečně záleží na tom, jestli je chceme bez náplně (mimochodem v takové situaci je lepší přidat do těsta ještě padesát gramů cukru navíc) nebo s nějakou marmeládou nebo například nugátem či variantami Nutelly. V prvním případě je rozválíme na přibližně centimetr a půl tlustý plát a skleničkou z něj vykrájíme kolečka, v druhém případě můžeme, pokud vlastníme plničku na koblihy, postupovat stejně a změna bude jen na konci vaření a nebo pokud ji nemáme, rozválíme těsto na zhruba centimetrový plát, vykrájíme z něj kolečka a do středu poloviny z nich dáme vybranou náplň. Druhým kolečkem vše přiklopíme, velmi pečlivě slepíme okraje a koblihu uhladíme.
Ať už jsme si vybrali variantu plněnou nebo neplněnou, dál musíme nechat koblihy znovu chvilku vykynout. V ideálním případě by to měla být přibližně hodina v zhruba padesáti stupních a vysoké vlhkosti a pak ještě deset až dvacet minut na oschnutí, ale v domácích podmínkách by nám později nejpravděpodobněji při vhazování do sádla či oleje spadly a neměly by onen krásný kulatý tvar. Proto na poprvé je nechme jen takových deset patnáct minut a pak se vrhněme na smažení. Rozehřejeme si vybraný tuk ve friťáku nebo v hrnci a pak je usmažíme – přibližně dvě minuty z každé strany. Hotové domácí koblihy necháme vychladnout a případně je po vychladnutí plničkou naplníme. Jemně poprášíme cukrem a můžeme podávat. Dobrou chuť a veselý masopust.