Šroubovák patří mezi ta nářadí, která by neměla chybět v žádné domácnosti. V nejjednodušším provedení jde o ocelovou (ale může být i z jiných materiálů) tyč, která je na jednom konci seříznutá nebo splácnutá tak, aby mohla vjet do drážky šroubovaného předmětu. Na druhém je upevněna v rukojeti. Dříve se vyráběla ze dřeva nyní je převážně z plastu. Ale existují i šroubováky, kde ocelová tyč je na konci zahnutá do smyčky a tím se vytváří jakýsi držák. Šroubováky vznikly pravděpodobně až někdy kolem 18. století. Na začátku byly hlavně ploché a lišily se pouze různou velikostí a tloušťkou břitu.
Různé koncovky
Důvody, proč šroubováky mají rozdílné koncovky jsou různé. Může se jednat o lepší točivost, jiný druh se hůře strhne, další koncovky se pevněji dotáhnou a zase jiné lépe centrují. V posledních letech jsou také „na vině“ výrobci domácích spotřebičů a elektroniky. Ti vymýšlí nové koncovky šroubů a šroubků (nebo používají různé atypické), aby omezili možnost neodborných zásahů. Ale je to předem prohraná válka, protože na nový šroubek se velmi rychle na trhu objeví i nový šroubovák s novou koncovkou či bitem.
Základní typy šroubováků
Nejobvyklejším šroubovákem je stále obyčejný plochý, jehož koncovka má tvar značky mínus. Jeho nevýhodou je, že při dotahování se musí použít větší síla a také se více smeká. Zvláště díky expanzi výpočetní techniky do domácností je asi z hlediska rozšířenosti na druhém místě šroubovák křížový. Má koncovku ve tvaru znaménka plus. Nesmeká se a díky tomu se lépe dotahuje. Dá se říci, že i ten by neměl chybět v žádném kufříku s nářadím. K dalším typům patří například torx s koncovkou ve tvaru hvězdičky .Využívá se hlavně u elektroniky či některých mobilních telefonů. Oblíbený je i imbus. Často se využívá při dotahování nábytku. Má tvar šestiúhelníku a dotahovat lze opravdu velkou silou. Stále oblíbenější je poslední dobou tzv. aku šroubovák (téměř vždy s možností výměny bitů), který výrazně zrychluje šroubování a snižuje námahu při práci.
Co si vybrat
Jak už bylo uvedeno v úvodu, šroubovák patří do každé domácnosti. Při minimalistickém přístupu bychom si měli pořídit plochý a křížový. Ale tohle řešení není nejlepší nápad, protože nezohledňuje potřebu různých rozměrů či druhů (např. u křížových PH nebo PZ). Proto je rozumnější koupit rovnou celou sadu šroubováků a nebo jeden či dva, u kterých budeme moci vyměňovat různé nástavce (bity). Výměnná varianta je možná nejideálnější, protože ušetří místo a navíc doplňování chybějících bitů nás v celkovém součtu vyjde levněji než dokupování celých sad. Pokud plánujeme šroubovat něco jednou za uherský rok, tak se na aku variantu můžeme asi v klidu vykašlat. Ale jestli plánujeme časté a intenzivní kutilské akce, tak je to rozhodně nejlepší řešení.