Výroba prodlužovačky

Pryč jsou ty doby, kdy jste si prodlužovačky museli vyrobit sami. Dnes jí koupíte v každém železářství za pár korun.

Což je ale ten problém, že prodlužovačky za pár korun nejsou výrobkem příliš kvalitním a pochopitelně výrobce šetří na všem, na čem se ušetřit může. A bohužel to nejpodstatnější je kabel sám, on totiž tvoří přibližně polovinu ceny celé prodlužovačky. A že je následný výrobek dobrý k zapojení televize či počítače, ale zahřívá se při použití i s obyčejnou vrtačkou? Případně že prodlužovačky na bubnu mívají tak tenké dráty, že se při napájení silnějšího spotřebiče umí i vytavit z izolace?

A přitom výroba vlastní, solidní prodlužovačky není nic složitého. Stačí jen obě koncovky, patřičná délka drátu a pár minut snahy. A máte jistotu, z čeho je prodlužovačka udělaná. Nemluvě už o tom, že si jí uděláte na míru, jak potřebujete. A samotná výroba prodlužovačky je snadná, koncovky rozeberete, (obvykle bývají na šroubek, nicméně existují i zacvakávací) z konce kabelu odřízněte vrchní vrstvu izolace v délce asi 4 cm, na jednotlivých drátech odstraňte asi centimetr izolace vnitřní. Pamatujte si: na fázi (v zásuvce levá zdířka) patří drát označený hnědě nebo černě. Na nulu (pravá zdířka) drát modrý a zelená je na zemnící kolík. A použijte kabel s patřičně tlustými dráty, na zapojení spotřebiče do řekněme 2KW berte průřez drátů 1,5 mm2, pro zapojení spotřebiče (spotřebičů) ještě silnějších volte raději 2,5 mm2.