Plevel je nepříjemnost, kterou je nutno řešit na každé zahradě. Občas je ale indikátorem i nějakých chyb na naší straně a nebo nám jeho přílišný výskyt naznačí docela jednoduché řešení. Jak to totiž už u rostlin bývá, různý plevel má rád různou půdu či živiny v ní obsažené.
Když se vám popínavé rostliny pnou přímo po fasádě, tak to není dobře. Jednak mají problémy se správně chytit a za druhé jí poškozují. Takže určitě by za to stálo vymyslet jim nějakou drobnůstku, kde se budou moci dobře přichytit, bez negativních dopadů na váš dům.
Chuť a vůně uzeného (nejen) masa lákala spolehlivě již pračlověka a nejinak je tomu dodnes. Nejjednodušším postupem, jak dodat pokrmu uzenou příchuť je vhazovat na rozpálené dřevěné uhlí grilu kousky tvrdého dřeva, ale nějaká jednoduchá zahradní udírna může být také řešením.
Snad každý zahrádkář potřebuje občas něco vybetonovat, třeba vjezd, základy pod skleník či kůlničku, nebo v neposlední řadě plochu pod auto, protože nechávat automobil stát na trávníku nesvědčí ani jednomu z nich. A co betonování v zimě a mrazu, jak to s ním je ?
Kompostování je velice užitečná činnost, protože se jednak zbavíte prakticky jakýchkoliv organických zbytků a navíc je kompost hnojivo a hodí se i na podzim k přikrývání keříků. Kompostovat můžeme buď klasicky, čili na hromadě, nebo moderněji v kompostéru, což je rozebíratelná nádoba. A nyní obecné rady jak správně postupovat při kompostování.
Pověsit prádlo na zahrádce (a to na nějaký pořádný věšák na prádlo, ne na ušpiněnou větev, díky které se naše praní stane zbytečné) má hodně co do sebe. Za slušného počasí nám prádlo uschne přímo bleskovou rychlostí a to od brzkého jara do pozdního podzimu. Jenže to má jeden háček: prodávaný rozkládací věšák na prádlo je jednak značně ošklivý (i když samozřejmě je to věc typu a vkusu),ale hlavně je většinou příliš malý na nějaké rozmnější potřeby a tím pádem má i minimální nostnost.
Zahradní kolečko to je záležitost, která je de facto nutná pro každého majitele zahrádky. A to nezávisle na tom, či je jeho pozemek velký či jde spíše o drobnou zahrádečku. Zahradní kolečko je totiž neocenitelným pomocníkem k převážení všeho možného materiálu. Jak si ale v poměrně široké nabídce zahradních koleček, které nám obchody nabízejí vybrat? A jak se následně o vybrané zahradní kolečko starat, aby vám dlouho vydrželo?
Chcete mít pěkná rajčata, papriky, jahody, okurky, nebo třeba brzy na jaře salát? A nechce se vám dávat za sazenice vámi vybrané rostlinky či rostlinek deset korun a více? Tak proč si sazenice nepředpěstujete jednoduše a hlavně výrazně levněji sami doma?
Čím vším lze přihnojit zahrádku? Běžně jsou k dostání průmyslová hnojiva, buď v tekuté podobě určené k zalévání, nebo jako granulky. Ale je spousty jiných možností, jak dodat rostlinkám potřebnou výživu a přitom při hnojení okolo sebe nesypat po kilech chemii.
Sázení stromků je v obecném vnímání velmi snadné. Prostě zasadíte stromek do nějaké předem připravené jámy a upěchujete potom hlínu. Ano, i tak to jde, ale proč při sázení stromků nepostupovat pořádně ?
Závidíte občas lidem, kteří mají automaticky zavlažovaný trávník? A proč si neudělat něco podobného, sám, za pár korun. A navíc nemusí jít jen o zavlažování trávníku, je jen na vás, co vše bude zalito, klidně ať je to celá zahrada.
Jak na nový dřevěný plot, když ten náš starý již dosloužil a nebo pomalu začíná dosluhovat? A co když chcete, aby ten nový dřevěný plot pěkně vypadal? Proč si neudělat opravdu pěkný, klasický dřevěný, a s trochou pečlivosti vydrží bez nějaké extra péče dlouhá léta. Tady se můžete podívat na celkem jednoduchý postup.
I na chalupě či chatě se občas hodí trochu teplé vody. Konkrétně po dni stráveném ať již prací na zahradě, nebo třeba výletem do okolí se určitě hodí možnost se alespoň trochu osprchovat. Ale proč byste měli platit za elektřinu, když vám příroda krásně při ohřevu poslouží sama a navíc to budete mít zadarmo?
Kdo by to neznal. Zahrádka, chcete na ní něco pěstovat. Ale co když je zrovna únor nebo březen nebo nějaký studený podzimní měsíc a ještě nemáme plodin dost. Tak si udělejte pro rostlinky jednoduché pařeniště.
Každý stroj potřebuje občas nějakou tu údržbu a zrovna v případě elektrické sekačky na trávu je více než na místě.
Chcete svým ratolestem udělat na chalupě velkou radost a vyrobit jim malé dětské pískoviště? Není problém, stačí k tomu pár klád, motorová pila, něco hřebíků a několik koleček písku.
Ani poměrně malý skleník není natolik levnou záležitostí, abyste chtěli riskovat, že jej nějaká silnější bouřka otočí na střechu. Proto je lepší věnovat skleníku jedno odpoledne a připravit pro něj základy. Více »
Rajčata na evropském kontinentu nemají moc dlouhou historii. Původ rajčat hledejme ve Střední Americe, ze které je do Evropy přivezli španělští dobyvatelé, kteří ale jejich pěstování omezili pouze na okrasné účely v botanických i normálních zahradách. Později byly rajčata považovány za ovoce vyvolávající vášeň – z tohoto důvodu jejich první názvy byly “jablko lásky” či “jablko vášně”. Nyní ale ozdobné pěstování rajčat je minulostí, rajčátka se z květiny přeměnila na jednoho z nejčastších hostů na našich stolech.
Nedá se asi moc čekat, že by letos slimáci záhadně vymizeli. Takže tady je pár rad jak na ty zatracené slimáky plundrující naše zahrádky.
Jaro a podzim to jsou období, kdy bychom se měli postarat o trávník trochu více. Na jaře abychom ho připravili na letní horka a na podzim, abychom ho nachystali na náročnou zimu. A protože právě nyní tu máme podzim v plném proudu, zde je pár tipů, jakou péči náš trávník vyžaduje.
Rady Kutilům pohání
WordPress
Články (RSS)
and Komentáře (RSS).