Rady, návody, inspirace a triky, jak pro kutily, tak pro ne kutily.
Popis možnách závad na zdivu, omítkách, ši povrchové úpravě zdí a stropů, včetně návodu k odstranění
Skvrny po vytopení převážně mívají nahnědlou či narezlou barvu a mohou se i loupat. Objeví se de facto ihned poté, co nás někdo z vyššího patra oblažil větším množstvím vody a bohužel samy nikdy nezmizí. Podívejme se, jak bychom měli postupovat, aby po nich nezůstala ani stopa.
Pokračovat ve čtení „Jak odstranit skvrny po vytopení“
Pokud zpozorujeme, že máme někde uvolněné obkládačky, neměli bychom nad tím jen tak mávat rukou. Situaci je nutno rychle řešit a poškozené místo opravit. Mimo jiné i proto, aby se nezačaly uvolňovat další a pro nás to díky krátkodobé lenosti později neznamenalo vysoké náklady na kompletně nové obložení místnosti.
Většinou po zimě si člověk může všimnout, že se mu v betonu objevily praskliny. Článek se zabývá tím, proč vůbec vznikají a jestli je možno je nějakým relativně rychlým a nenáročným způsobem svépomocí opravit.
Nejrůznější stavby rády vlhnou, sušička je nejen náročná na provoz (elektrická energie) ale hlavně neřeší příčinu, jen následky. A krom toho vysouší jen vzduch, takže sice na zdi teoreticky přestane růst plíseň, ale stěna zůstává dál mokrá, což jí nesvědčí (a například v zimě zbytečně spotřebovává při topení hodně tepla na odpařování vody). Takže jak obecně postupovat při odvlhčení zdiva domu ?
Plíseň v bytě rozhodně nikoho nepotěší, ale ačkoliv si většina lidí myslí, že plíseň je jen problém estetický, tak bohužel faktem je, že její výskyt později může přinášet i závažné zdravotní problémy, zvláště u dětí, starších lidí a obecně u všech se slabší imunitou. Proto bychom měli se co nejvíce postarat, aby se v našem bytě plíseň nevyskytovala a nebo byla bleskurychle odstraněna a to spolu s příčinami.
Při představě si, jak se domem směrem od základů šíří vlhkost se většině majitelů nemovitostí zježí vlasy hrůzou na hlavě. Těmto vadám lze učinit přítrž, ale stojí to čas a peníze. Začínají-li být škody viditelné, musí se v prvé řadě vysušit základ, a teprve pak napravit škody na omítce sanační omítkou.
Otlučené rohy okolo dveří a na chodbách našich bytů domů nebo i v kancelářích jsou vždy taková bolístka, ošklivé znamínko na kráse jinak pěkně upravených stěn a prostor. Nejvíce nás to zabolí a potrápí je-li čerstvě vymalováno a my zpátky stěhujeme nábytek a zavadíme o růžek a už se to sype.Taky by vás z toho mohl vzít čert? V panelových domech s malými chodbami a výtahy jde snadno vystopovat podle urážených rohů zdí, co a jak velkého se stěhovalo a jak to nešlo.Odřene stěny a opadané rohy nebo hrany snížených stropů můžou vyprávět.Vyspravování a záplatování sádrou nebo tmelem většinou nestačí a především je vidět.O mnoho účinější je u velmi frekventovaných rohů včasná prevence nebo celkové zpevnění hrany , nainstalování krycí hrany a to jak ozdobné venkovní tak i schovaného profilu pod omítku. Roh zdi uražený nábytkem při stěhování je častým problémem frekventovaných chodeb a rohů našich bytů.Také rohy zdí okolo dveří a zůžených průchodů velmi trpí a jsou často poškozeny. A jak na opravy?
Koupili jste baráček a zjišťujete, že má trhliny ve zdech a po předchozím majiteli se slehla zem? V tom případě Vám nejen popřeji soustrast, ale zkusím i poradit základní kroky vedoucí ke „stavební“ nápravě. (ostatní nápravy doporučuji sjednat nejlépe ručně na čelisti předchozího majitele)
Trhliny, o nichž jsme již psali v minulých číslech, nebývají jedinou závadou v omítkách. Velmi často se můžeme setkat s omítkou rozpadlou, odpouklou či jinak uvolněnou, což poznáme poklepem podle dutého zvuku. Taková omítka, i když ještě neodpadla, nemá dlouhou životnost a dříve či později budeme muset přistoupit k opravě. Pokračovat ve čtení „Oprava fasádních omítek“
Poruchy stropů, zvláště dřevěných, jsou častým problémem starých chalup či rodinných domů. Jde nejčastěji o nahnilá zhlaví stropních trámů v jejich uložení, o prohnutí stropnic, případně o napadení houbou nebo dřevokazným hmyzem. K těmto běžným poruchám však přibyl i problém promáčených stropů v důsledku nedávných katastrofálních záplav na našem území. Začněme tedy s těmito škodami. Co s takovým stropem? Zbourat a položit nový nebo opravit? To je základní otázka. Jedná-li se o starý strop, který kromě promočení má ještě další uvedené neduhy, pak bude asi lepší ho snést a po vyschnutí dřeva zdiva postavit nový i za cenu vyšších nákladů. Jedná-li se však o strop, který kromě promočení je jinak zdravý, je určitě výhodnější pustit se do jeho záchrany a zajistit vyschnutí. Nejdříve musíme strop zabezpečit před dalším promáčením deštěm. Podmínkou je proto fungující střecha, nebo alespoň dočasná ochrana plachtou místo poničené střešní krytiny. V žádném případě nesmíme na mokrou podlahu nebo stropní trámy položit igelit nebo jiné neprodyšné povlaky. Naopak je nutno z podlahy sundat různé krytiny (lino, PVC, a j.), odstranit vlastní prkennou podlahu včetně polštářů a hlavně se zbavit mokrého násypu! Obnažené trámy necháme schnout – čím více proudícího vzduchu kolem nich, tím rychleji budou schnout. Ponechat ve stropě mokrý násyp by znamenalo akutní nebezpečí, že dříve nebo později budou i zdravé stropní trámy napadeny hnilobou, případně dřevokaznou houbou. Pokračovat ve čtení „Opravy dřevěných stropů“
Staré byty a trhliny na stropě jsou vzájemně přímo úměrné. Čím starší dům, tím urputnější svízel. A přesto se i na tento nedostatek našlo řešení. Jen o něm málokdo ví… Pokračovat ve čtení „Jak na trhliny nerovnosti na stropech“
Každé zdivo, i vysušené, obsahuje určité množství vody, které je v rovnováze s okolím, v rovnováze s vlhkostí okolního vzduchu a zeminou obklopující základy. Tato vlhkost se absorbuje a váže ve stěnách pórů a je s ní nutno počítat jako s přirozenou vlastností materiálu. Pro životnost stavby, pro její použitelnost z hlediska hygienického a zdravotního je nebezpečná až zvýšená vlhkost ve stavbách, která může být vyvolána buď nesprávným konstrukčním řešením stavby nebo špatným provedením nebo konečně stářím a nedostatečnou údržbou všech prvků, které konstrukci chrání. Pokračovat ve čtení „Nadměrná vlhkost zdiva“