Hlíznaté begónie patří mezi velmi oblíbené balkonové květiny. Sice nemusí plné slunce, protože by jim mohlo poškodit listy, ale místo, kde je chceme pěstovat by mělo být dostatečně teplé a navíc chráněné před nepříznivými vlivy počasí, jako jsou ostrý vítr či přívalové deště. Proto je i logické, že zrovna u begónií pěstovaných na balkóně musíme každý rok řešit jejich přezimování. V sychravých zimních podmínkách by nám nevydržely.
Begónie se na přezimování začínají chystat vlastně samy už během září a října, kdy se jim postupně začínají zvětšovat hlízy, kde se uchovává síla rostliny na další rok. Během těchto dvou měsíců je ještě klidně můžeme nechat na balkóně, zareagujeme až s příchodem prvních mrazíků nebo nejpozději na začátku listopadu. V případě té druhé situace omezíme na konci října zálivku (s hnojením bychom měli přestat už před půlkou tohoto měsíce). Po přenesení květináčů begónií do bytu rostliny opatrně vytáhneme a a u každé odštípneme lodyhu přibližně dva centimetry nad hlízou. Hlízy pak opatrně zbavíme většiny substrátu a pečlivě prohlédneme. Ty poškozené necháme před uskladněním zaschnout, nemocných bychom se spíš měli zbavit a nebo v případě živočišných škůdců se je ještě můžeme před přezimováním pokusit zlikvidovat. Rozhodnutí pak záleží na každém pěstiteli a na vzácnosti odrůd, jejichž hlíz se nějaké poškození to týká.
Pak si nachystáme bedničky, které vyplníme suchým pískem či rašelinou a do nich hlízy begónií zakopeme (pokud máme doslovně jen pár květin, stačí je zabalit do novinového papíru a uložit na něco suchého). Bedničky pak přeneseme do tmavší suché místnosti, kde teplota neklesá pod tři stupně a v ideálním případě nepřekračuje stupňů deset (patnáct je limit). Přezimování končí v únoru až březnu, kdy hlízy vyndáme, zkontrolujeme, jestli se na nich neobjevila nějaká nemoc či parazit a pak je zasadíme do květináčů do hloubky přibližně pěti až šesti centimetrů. Pak je přeneseme do nějaké světlé místnosti s teplotou kolem osmnácti stupňů a postupně začneme i hnojit. Definitivní přezimování begónií končí převážně až v druhé půlce května poté, co odejdou tak zvaní Ledoví muži (čili jak zmizí riziko ranních mrazíků). Pak je můžeme bezpečně vrátit na balkón.