Rady, návody, inspirace a triky, jak pro kutily, tak pro ne kutily.
Medvědí česnek zažívá díky svým léčivým účinkům a hlavně jedinečné chuti v posledních letech v naší zemi renesanci. Jenže v čerstvé podobě si ho bohužel můžeme vychutnat jen přibližně jeden měsíc na jaře. Proto je užitečné znát různé způsoby, jak si tuto zdravou lahůdku uchovat pro použití i v jiných ročních obdobích. Na následujících řádcích se podíváme na několik ověřených postupů.
Pokračovat ve čtení „Jak uchovat medvědí česnek“
Pizza patří k nejoblíbenějším zahraničním jídlům, které pronikly do českých kuchyní. Bohužel velmi často se k ní chováme macešsky. Místo kvalitního těsta často používáme listové a místo rajčatové omáčky na základ prostě napatláme kečup. Těstu na italskou pizzu jsme se už věnovali dříve*, tentokrát se zaměříme na omáčku a ukážeme dvě její varianty. Jedna se připravuje na teplo a druhá na studeno.
Ačkoliv ceny během posledních pár let přeci jen trochu klesly, částky, které musíme zaplatit za kvalitní český česnek, se drží stále relativně vysoko. Proto každý, kdo má zahrádku, by měl popřemýšlet, jestli se mu nevyplatí si trochu této skvělé a hlavně hodně zdravé cibuloviny vypěstovat. A na podzim je dobrý čas, kdy se můžeme pustit do sázení.
Jednou z nejvyužívanějších kuchyňských surovin je určitě cibule. Jen s velmi mírnou nadsázkou by se dokonce dalo i říci, že vaření bez ní by vlastně vůbec nebylo možné. Podívejme se na to, jak můžeme různé druhy této zeleniny v kuchyni používat a také na pár triků, které nám při kuchtění ulehčí práci cibulkou nebo vylepší výslednou chuť či vzhled připravovaného pokrmu.
Artyčok je velmi populární zelenina v jižnějších regionech Evropy. U nás si své příznivce ještě stále hledá, i když se dá říci, že jeho popularita pomalu, ale jistě roste. Pořídit lze nakládaný i čerstvý a ten, kdo má zahrádku, se může pokusit i o pěstování této zajímavé trvalky. Není to nijak náročné a zvláště v posledních letech díky teplým zimám si můžeme pravidelně vychutnávat celkem hezkou sklizeň. Navíc se jedná o hezkou rostlinku, kterou můžeme pěstovat i jen tak pro ozdobu.
Uprostřed letní sezóny ceny rajčat jdou velmi rychle dolů. Zároveň jejich kvalita je výrazně vyšší (a to i když jsou ze skleníku) než v jiných ročních obdobích. Proto stojí za to si jich pár uskladnit i na „horší časy.“ Jednou z variant je sušení (o tom jsme již dříve psali zde), ale určitě si můžeme vyrobit i dobrý domácí kečup. Budeme vědět co v něm je a výsledek bude téměř jistě kvalitnější a hlavně zdravější než drtivá většina kečupů v obchodech (jak prokázaly konzumentské testy viz zde).
Léto znamená příchod krásných a voňavých rajčat. A to nejen takových těch nedomrlých plodů ze skleníku, ale opravdu nádherných masitých kousků, které vytáhlo sluníčko a voda. Sezóna znamená také výrazně větší finanční dostupnost kvalitní zeleniny, kterou je možno poté zpracovat i na „horší časy,“ takové kdy supermarket bude nabízet krásná oranžová rajčata vypěstovaná na vodě a hnojivu pod zářivkou. Jednou z klasických metod konzervace potravin je i sušení, a sušená rajčata jsou téměř neodmyslitelnou součástí mnoha pokrmů např. italské kuchyně.
Nováček v kuchyni si často při pohledu na nějaký recept říká, „co je safryš to nějaký blanšírování, který tam používaj.“ Zjednodušeně řečeno, jde o druh tepelné úpravy potravin.
Brambory pochází původně z Amerik (přesněji z té jižní, pravděpodobně z Chile či Peru) původ a do Evropy se dostaly jako okrasná květina po objevení tohoto kontinentu Kryštofem Kolumbem. Ale dnes stanoví naprosto nedílnou součást jídelníčků v celém západním světě a spolu s obilovinami patří k nejvýznamnějším zdrojům výživy.
Sehnat kvalitní zeleninu není příliš snadné, o čerstvých bylinkách nemluvě. Ono se dají koupit v kdejakém supermarketu, ale jejich kvalitě bych příliš nevěřil. Kdo má balkon, ten má vystaráno, kdo nemá, ten může alespoň umístit truhlíček za okno (a že ono se to nezdá, ale dvě okna, plně obsazená truhlíky zvančí i uvnitř dají také docela velkou plochu nejen pro kytičky ale i pro pěstování zeleniny).
Pařeniště je relativně levným a jednoduchým způsobem, jak na své zahradě pěstovat citlivější rostliny a při tom neinvestovat velké částky do stavby skleníku. Je to ověřený způsob již našimi předky, využít teplo jak organického původu tak poskytované přírodními podmínkami na maximum. Pařeniště lze postavit navíc i na velmi malém prostoru, což je jeho další výhodou.