Uprostřed letní sezóny ceny rajčat jdou velmi rychle dolů. Zároveň jejich kvalita je výrazně vyšší (a to i když jsou ze skleníku) než v jiných ročních obdobích. Proto stojí za to si jich pár uskladnit i na „horší časy.“ Jednou z variant je sušení (o tom jsme již dříve psali zde), ale určitě si můžeme vyrobit i dobrý domácí kečup. Budeme vědět co v něm je a výsledek bude téměř jistě kvalitnější a hlavně zdravější než drtivá většina kečupů v obchodech (jak prokázaly konzumentské testy viz zde).
Na domácí kečup budeme potřebovat přibližně půl druhého kilogramu rajčat, jednu velkou cibuli, dva stroužky česneku, osminku skleničky octa, třetinu skleničky cukru, lžičku a půl mleté sladké papriky, pět kuliček nového koření, čtyři bobkové listy, lžičku soli, dva hřebíčky a půl lžičky oregana. Pokud chceme pikantnější verzi domácího kečupu, nahradíme půl lžičky sladké papriky paprikou pálivou a přidáme ještě podle chuti a výdrže čerstvě namletý pepř.
Recept je velmi snadný, ale vyžaduje trochu více času. Nachystáme si větší hrnec, do kterého naházíme na čtvrtky či osminky (záleží od velikosti plodů) rajčat. Přidáme nasekanou cibuli, česnek, cukr, ocet, sladkou papriku, sůl a oregano. Do sáčku na koření dáme bobkový list, hřebíčky a nové koření a přidáme k základu na kečup. Vše promícháme, dáme na sporák a na středním plameni dusíme bez pokličky dokud se nám rajčata nerozpadnou a cibule není měkká. Čas je těžké odhadnout, záleží na hrnci a také na sporáku a vařiči, který pro přípravu rajčatové omáčky použijeme. Když je zelenina v požadovaném stavu, vytáhneme sáček s kořením a vše nalijeme na hustší síto, pod které umístíme hrnec a budoucí kečup řádně propasírujeme. Výsledek dáme na sporák a necháme odpařovat na středním plameni dokud nedosáhneme požadované hustoty (jde samozřejmě o věc individuálních preferencí, ale úplně tekuté by to asi být nemělo). Nakonec už jen horký domácí kečup přelijeme do vyvařených sklenic, zavíčkujeme a pokud je určen pro rychlejší spotřebu na pár týdnů, tak už jen otočíme vzhůru nohama a po vychladnutí uskladníme. Pokud si chceme chuť rajčat zachovat na zimu, raději vše ještě čtvrt hodiny zavařujeme.
tip: někdo preferuje relativně krátké první vaření, kde po přibližně půl hodině vytáhne sáček z kořením, vše rozmixuje (čili i se slupkou a seminky), propasíruje a rovnou začne odpařovat. Je to věc chuti a vkusu, ale při této rychlejší metodě je vždy větší riziko, že se nám do výsledku dostane více „hrubého“ materiálu, jako jsou právě nasekaná semínka a slupičky.