Vaření v tlakovém hrnci – papiňáku

Už od pradávných dob si lidé snaží zjednodušit a urychlit vaření. Tlakový hrnec neboli papiňák nám oboje umožní. Je s námi již více jak tři staletí, od dob, kdy si pan Denis Papin všiml, že správně využitý tlak páry dokáže výrazně zredukovat počet minut, který musíme trávit za plotnou. V tomto článku představíme základní postupy při vaření v tlakovém hrnci a také přibližný čas, jaký různé potraviny potřebují k dosažení ideální měkkosti při kuchtění v papiňáku.

Tlakový hrnec by se měl stát nedílnou součástí všech domácností dnešní doby, kdy čelíme neustálému ekonomickému tlaku rostoucích energií. Díky jeho využití je možno zkrátit čas vaření a tím pádem i použití elektrické energie či plynu o … tři čtvrtiny. Finanční úspora je opravdu obrovská, ale není to jediný plus. Je jím samozřejmě i onen kratší čas trávený v kuchyni, ale hlavně naše potraviny mají díky redukci „louhování“ v sobě mnohem více různých vitamínů, které vyprchávají díky působení tepla.

Vaření v tlakovém hrnci je bezpečné, zakoupený kastrol má většinou u sebe již návod, který stačí jen dodržovat. Rozhodně nám nehrozí nějaké výbuchy a jiné tzv. urban legends, které jsou s používáním papiňáku spojené. Pro ty, co  vytáhli nějaký přístroj po babičce u kterého již návod nebyl a instruktora také nemáme po ruce jsou určeny následující řádky.

1. Zkontrolujeme si jestli otvor, kterým má unikat pára není náhodou ucpaný. Prohlédneme i těsnění na víku, jestli není zpuchřelé či špatně nasazené.
2. Do tlakového hrnce nalijeme potřebné množství vody, převážně uvedené v receptu, velmi pečlivě hlídáme, aby nepřekročilo maximální povolený limit na rysce – to je jedno z nejdůležitějších pravidel, nikdy nepřelít tekutiny. Převážně je to něco kolem dvou třetin objemu nádoby.
3. Nasadíme víko a pečlivě ho upevníme – tady postup záleží od patentu, někdy se jen nacvakne, a jindy je pro změnu na závit a v dalších případech máme tam různé pojistky a páky.
4. Tlakový hrnec dáme na sporák a uvedeme do varu. Bývají různá řešení, která ukazují, jestli se již dosáhlo potřebné teploty, většinou jasným znakem je unikání páry z ventilačního otvoru. V té chvíli stáhneme plamen na sporáku – pro udržení varu již stačí jen malé množství tepla, které poznáme podle toho, že pára stále uniká.
5. Čas vaření v papiňáku se počítá právě od momentu, kdy se potraviny začaly vařit. Sporák můžeme vypnout pár minut před uplynutím uvedeného času, vše se dovaří tak jak má.
6. Poslední náročnější fází je otvírání. Zde zase není možné napsat přesný postup, protože ten závisí od konkrétního typu hrnce. Princip při otvírání spočívá v tom, že musíme předem uvolnit tlak, což se provádí buď ochlazením víka nádoby (nebo, že ji prostě necháme dojít) a nebo postupným uvolňováním ventilu. Převážně mají tlakové hrnce pojistku, která by měla znemožnit otevření nádoby pod velkým tlakem.
7. Papiňák po vaření musíme vždy velmi pečlivě umýt, zvláště části, které zajišťují dokonalou těsnost a unikání páry.

Přibližné doby vaření různých potravin:

Zelenina
– květák/brokolice rozebraná na růžičky 2-3 min
– květák v celku 9 min
– mrkev 7 min
– celer 8 min
– zelí 8 min
– brambory nakrájené 8 min
– brambory v celku 12 min
– hrách, fazole 13 min (nenamočené dvojnásobek času)
Maso
– vepřové na kostky (guláš) 15 min
– vepřové dušené pečeně v celku 20 min
– vepřové koleno 30 min
– hovězí guláš 20 min
– hovězí dušená pečeně 25 min
– kuřecí prsa či stehna 13 min
– krůtí prsa či stehna 20 min
– slepice na polévku 25 min
– ryby 5-8 min
Časy vaření v tlakovém hrnci je nutno brát opravdu jen orientačně, mnoho závisí na konkrétním přístroji, sporáku a surovinách. Obecně je lepší vařit spíše kratší dobu a v případě problémů si to zapamatovat a pokrm dovařit pak už bez poklice.