Slovníček – druhy omítek

ŠTUKOVÁ OMÍTKA

je hotová pastovitá hmota připravená k okamžitému použití. Používá se především na finální úpravu – vyrovnání zdí před malováním v interiéru. Při dokončovacích pracích je možné štukovou omítku nanášet jak na jádrovou omítku a hrubý beton, tak i na povrchy, jako je hladký beton, pórobeton a sádrokarton. Je vhodná pro rekonstrukce stěn panelových bytů po odstranění starých nátěrů a tapet, při opravách starých omítek před malováním. Primalex – Štukovou omítku nanášíme v tenké vrstvě (2-3 mm) na zdi a stropy pomocí zednického hladítka směrem zdola nahoru. Pokračovat ve čtení „Slovníček – druhy omítek“

Jak malovat – příprava pro malování pokojů

Malířské barvy se u nás začaly používat prakticky až po I. světové válce, do té doby se zdi převážně bílily vápnem. Při jeho hašení však bylo možno se nebezpečně poleptat a dokonce přijít o zrak, také barvit se dalo jen takovými pigmenty, které snášejí jeho alkalitu. Nástup malířských barev znamenal výraznou změnu. Práce s nimi je totiž bezpečnější, jednodušší, dají se barevně tónovat, chemicky nejsou agresivní a mají mnohem vyšší krycí schopnosti, takže úspěšně překryjí i starší tmavé nátěry. Aby se na nich nesrážely vodní páry a nešířily plísně, musí však být paropropustné (stěna musí takzvaně „dýchat“), malba také nesmí opadávat nebo se nadměrně otírat a alespoň částečně musí odolávat vodě.

Pokračovat ve čtení „Jak malovat – příprava pro malování pokojů“

Opravy dřevěných stropů

Poruchy stropů, zvláště dřevěných, jsou častým problémem starých chalup či rodinných domů. Jde nejčastěji o nahnilá zhlaví stropních trámů v jejich uložení, o prohnutí stropnic, případně o napadení houbou nebo dřevokazným hmyzem. K těmto běžným poruchám však přibyl i problém promáčených stropů v důsledku nedávných katastrofálních záplav na našem území. Začněme tedy s těmito škodami. Co s takovým stropem? Zbourat a položit nový nebo opravit? To je základní otázka. Jedná-li se o starý strop, který kromě promočení má ještě další uvedené neduhy, pak bude asi lepší ho snést a po vyschnutí dřeva zdiva postavit nový i za cenu vyšších nákladů. Jedná-li se však o strop, který kromě promočení je jinak zdravý, je určitě výhodnější pustit se do jeho záchrany a zajistit vyschnutí. Nejdříve musíme strop zabezpečit před dalším promáčením deštěm. Podmínkou je proto fungující střecha, nebo alespoň dočasná ochrana plachtou místo poničené střešní krytiny. V žádném případě nesmíme na mokrou podlahu nebo stropní trámy položit igelit nebo jiné neprodyšné povlaky. Naopak je nutno z podlahy sundat různé krytiny (lino, PVC, a j.), odstranit vlastní prkennou podlahu včetně polštářů a hlavně se zbavit mokrého násypu! Obnažené trámy necháme schnout – čím více proudícího vzduchu kolem nich, tím rychleji budou schnout. Ponechat ve stropě mokrý násyp by znamenalo akutní nebezpečí, že dříve nebo později budou i zdravé stropní trámy napadeny hnilobou, případně dřevokaznou houbou. Pokračovat ve čtení „Opravy dřevěných stropů“

Nadměrná vlhkost zdiva

Každé zdivo, i vysušené, obsahuje určité množství vody, které je v rovnováze s okolím, v rovnováze s vlhkostí okolního vzduchu a zeminou obklopující základy. Tato vlhkost se absorbuje a váže ve stěnách pórů a je s ní nutno počítat jako s přirozenou vlastností materiálu. Pro životnost stavby, pro její použitelnost z hlediska hygienického a zdravotního je nebezpečná až zvýšená vlhkost ve stavbách, která může být vyvolána buď nesprávným konstrukčním řešením stavby nebo špatným provedením nebo konečně stářím a nedostatečnou údržbou všech prvků, které konstrukci chrání. Pokračovat ve čtení „Nadměrná vlhkost zdiva“