Šperky, jako asi všechno kolem nás, se po čase zašpiní či zanesou a již nejsou tak nádherné, jako ve chvíli kdy jsme je kupovali nebo dostali. Poškození by měl řešit odborník, čištění bychom ale s určitou dávkou opatrnosti měli zvládnout sami. Ale pokud je šperk památkový a velmi vzácný a nebo si nejsme jisti, jaké jsou naše schopnosti, raději ho také odnesme zlatníkovi.
Čištění samotného zlata nebo stříbra bylo probíráno už zde a zde, u celokovových šperků bez kamenů stačí postupovat tak, jak je tam uvedeno. Pokud máme na šperku nějaký kamínek, tak bychom měli postupovat obecně u všech přibližně takto. Pokud drahokam není možno čistit opatrně jinak, zjistíme si, jaký je na něj speciální čistící prostředek. Pokud možno nepoužíváme horkou vodu a také sílu, aby nám kamínek (ale také třeba sklíčko) nevypadl. Pokud nevíme, na čem je nějaký náhrdelník navlečen, raději čistěme pouze na sucho, protože pokud by to byla jen např. obyčejná nitka, tak ta nám zpuchří a vše se v nečekané síle rozpadne a rozsype.
A nyní již k tomu, jak čistit šperky s konkrétními drahokamy. Pokud máme diamanty, tak ty jednou za čas pravidelně přetírejme měkkým hadříkem, díky tomu udrží vysoký lesk. Pokud si všimneme, že na okraji obruby se začala usazovat špína, tak se ji pokusíme na sucho jemně očistit měkkým kartáčkem na zuby a poté přeleštit hadříkem. Samotné diamanty můžeme také namočit na několik vteřin do jarové či mýdlové vody a několika kapkami čpavku (lze sehnat i přímo čpavkovou vodu) nebo nechat půl hodiny ve studené čpavkové lázni. Po uplynutí této doby je pořádně opláchneme, osušíme a vyleštíme. U perel je nejdůležitější pravidelnost péče. Před nošením bychom je měli jemňounce přeleštit hadříkem a na krk si je dáme až po nastříkání parfémy atd. Měly by být pokud možno v častém kontaktu s lidským dělem, jinak ztrácí lesk (ale i tak je nutno je často přeleštit). Jsou velmi citlivé, takže nepoužíváme saponáty, abrazivní prostředky atd. Podobně přistupujeme i ke korálům, které také potřebují kontakt s tělem. Občas se doporučuje jemné opláchnutí ve slané vodě (pochází podobně jako klasické perly ze slaných moří). Jantar nebroušený můžeme jemně očistit měkkým kartáčkem namočeným do lihu a poté ho ihned vysušíme a měkkým kartáčkem vetřeme olivový olej. Broušené jantary bychom pokud možno měli čistit jen na sucho neabrazivním způsobem, čili velmi měkkým hadříkem nebo kusem kůže. Kontakt s vodou se nedoporučuje, protože pokud ji jantar vsákne, navždy se zakalí. Smaragdy čistíme v teplé koupeli s nějakým nepříliš agresivním saponátem či v mýdlové vodě. Můžeme využít i měkký kartáček. Šperky s opály by také měly mít pravidelný kontakt s lidským tělem, aby si z něj získaly malinkou dávku vlhkosti. Přechovávat bychom ho měli v nepřesušeném místě s přístupem vzduchu – čili nejsou příliš vhodné různé neprodyšně uzavřené krabičky. Pokud máme něco z nefritu, tak ho jemně opláchneme v teple mýdlové vodě a v záhybech a spárách ho pročistíme měkkým kartáčkem. Pozor na spoje, jak bylo uvedeno výše, korálky nemají rády vodu, podobně různá starší lepidla.