Několik tipů a triků pro správné broušení dřeva.
Pokračovat ve čtení „Broušení dřeva“
Rady, návody, inspirace a triky, jak pro kutily, tak pro ne kutily.
Jatoba 68
IPE 65
Bambus 58
Doussie 58
Merbau 51
Kanadský Javor 47
Kempas 46
Bangkirai 45
Habr 42
Jasan 40
Buk 38
Dub 37
Americká třešeň 36
Americký ořech 35
Teak 35
Třešeň 32
Javor 30
Bříza 26
Olše 25
Modřín 18
Každý z nás už určitě někdy našel mezi starým harampádím po babičce pěknou starou či dokonce starožitnou dřevěnou věc, třeba staré hodiny nebo rámeček, může to být i kus nábytku. Pokud si však takový předmět chceme umístit do bytu, měli bychom v první řadě zjistit, zda není napadený některým z dřevokazů (plísně, houby, dřevokazný hmyz). Škůdci se totiž v příhodných podmínkách rychle množí a dokáží pak napadnout i zcela zdravé předměty.
Máte-li plnou kapsu, jdete do specializované prodejny (či výrobního závodu, jenž má sušárnu), zakoupíte potřebné suché, ohoblované dřevo, případně i broušené, a můžete se věnovat už jenom vlastní práci.
Modřín, krycím jménem verpán, je vysoký a rovný strom se štíhlou, kuželovitou korunou. Má z jehličnanů nejměkčí jehlice, vyrůstající v chomáčcích, které každý podzim dohola opadají.
Botanický název: Intsia bakeri Prain
Je „zatím“ hojně rozšířen na území Indonésie, Malaisie, Thajska a přilehlých zemí.
Dřevo merbau je pro svou stabilitu a tvrdost žádaným artiklem pro stavbu domů, lodí, mostů, apod. a protoze v těchto zemích nevědí, jak udržet ekologickou rovnováhu, brzo, stejně jako ostatní exotické dřeviny bude materiálem vzácným. Ale dost už o ekologii, o tom ať si kážou zelení.
Obecný název: Bangkirai, Balau (yellow balau je stejná odrůda s menší hustotou vláken)
Botanický název: Shorea spp.
Země původu: Indonésie, Malajsie, Filipíny
Technická data: Hustota 850 – 1150 kg/m3 (při vlhkosti 15%)
Sesychání Radiál: 1,7 – 2,1 %
Tangenciál: 3,5 – 3,9 %
Vysoušení schne pomalu s malými deformacemi Pokračovat ve čtení „Bangkirai“
Surovinou pro výrobu korkových podlahových krytin je kůra korkového dubu, která se v průběhu 9 let zcela obnoví a poté může být znovu sloupnuta, aniž by to ohrozilo existenci stromu. Z kůry se vyrábí především zátky, zbytky se rozemelou na hrubší korkovou moučku. Z té se pod tlakem a za použití pojidla lisují desky. Pokračovat ve čtení „Historie korku“