Asanace dřeva

Každý z nás už určitě někdy našel mezi starým harampádím po babičce pěknou starou či dokonce starožitnou dřevěnou věc, třeba staré hodiny nebo rámeček, může to být i kus nábytku. Pokud si však takový předmět chceme umístit do bytu, měli bychom v první řadě zjistit, zda není napadený některým z dřevokazů (plísně, houby, dřevokazný hmyz). Škůdci se totiž v příhodných podmínkách rychle množí a dokáží pak napadnout i zcela zdravé předměty.

Napadené dřevo často na první pohled vypadá zcela neporušeně, proto je vždy nutné každý takový předmět podrobit mechanické zkoušce. K tomuto účelu vyhovuje úzký kovový předmět (např. špendlík či tenký drátek), v některých případech postačí i vryp nehtem. Teprve při této zkoušce lze zjistit skutečný stav. V případě, že pod „zdravým“ povrchem je dřevo poškozené, je nutné předmět izolovat, vysušit a poté důkladně asanovat.

Každý, kdo se chce věnovat asanaci, by se měl řádně seznámit se způsoby použití jednotlivých prostředků. Na našem trhu je dostatečný výběr jak přípravků proti hmyzu (insekticidy), tak i proti houbám (fungicidy). Ne všechny ovšem mají vyhovující vlastnosti, většina z nich totiž nežádoucím způsobem zabarvuje dřevo a předměty ještě dlouho po zákroku nepříjemně zapáchají. Proto i výběru prostředku je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Účinný asanační přípravek si ale můžeme připravit i po domácku:

V 1 litru vody svaříme:

1 balíček černého pepře

1/2 balíčku bílého pepře

15 silně pálivých paprik (feferonek)

6 větších stroužků česneku

hrst pelyňku

hrst kuchyňské soli

za varu ještě přidáme 1/2 listru octa

Po vychladnutí pod pokličkou odvar zcedíme a mírně teplý natíráme na dřevo.

Tento roztok může sloužit i jako preventivní nátěr na nové předměty. Díky svému složení sice přípravek za vlhka čpí, ale jeho velkou výhodou je, že je zdravotně zcela nezávadný. Můžeme jej tedy bez obav použít k asanaci starožitných kuchyňských skříněk a předmětů, které přicházejí do styku s potravinami.

Jiným zcela nezávadným způsobem asanace je plynovánní a ozařování gama paprsky. Ty však provádějí specializovaná pracoviště, avšak také za náležitou cenu. Seznam těchto pracovišť mají k dispozici v každém muzeu nebo restaurátorské dílně.

Prvním krokem v boji s dřevokazem je vždy vysušení dřeva, pokud to předmět vyžaduje. Teprve asanace suchého dřeva přinese žádoucí výsledek. Předměty se nejlépe vysoušejí uložené v suché místnosti s přístupem vzduchu ze všech stran. Vypomůžeme si i podložením předmětu, aby vzduch mohl proudit tké zespodu. Sušení musí v každém případě probíhat pozvolna, jinak by mohlo dojít k destrukci předmětu. Nikdy takové předměty nevysoušíme na přímém slunci nebo přímým zdrojem tepla! Teprve takto vysušené dřevo je připraveno k aplikaci asanačních prostředků.

Nejvhodnějším způsobem ošetření malých dřevěných předmětů (např. sošky) bez polychromie je ponoření do lázně. Roztok snadno pronikne do všech kanálků a děr způsobených dřevokkaznýmm hmyzem. Postupným obracením předmětu vytěsníme veškerý vzduch uvnitř.

Předměty dlouhé a úzké (okrajové lišty nábytku apod.jsou většinou vyrobeny z „rovnoletých“ kusů dřeva) napouštíme s využitím vzlínavosti dřeva po létech tak, že je jedním koncem ponoříme do lázně na 1 až 2 dny a poté je obrátíme.

Pokud je předmět poškozen jen minimálně, můžeme použít metody injektáže pomocí injekční stříkačky s jehlou. Do jednotlivých výletových otvorů napouštíme roztok tak dlouho, dokud nezačne vytékat. Jako pomůcku doporučujeme označit si napuštěné otvory např. tužkou, nebo křídou, jejichž stopy lze později bez problémů očistit.

Proti plísním a houbám postupujeme podobně, použijeme však však fungicidní prostředky. Jediný rozdíl spočívá v odstranění viditelných a dosažitelných útvarů hub (plodnic, mycelia apod.), a to ještě před vysušením pomocí špachtle nebo kartáče.