Palivové dřevo

Vzhledem ke stále vyšším cenám energií největších finančních úspor dosáhneme, když se o palivo na zimu postaráme sami. Stará pravda říká, že dřevo pro domácnost zahřeje třikrát: nejprve při jeho „dělání“ v lese, potom při jeho štípání a nakonec v podobě praskajících plamenů v kamnech nebo v krbu.
Práci nám ulehčí, pokud již při zpracování stromu na palivové dřevo můžeme velikost špalků přizpůsobit krbu nebo kamnům. Tělesnou námahu nám ulehčí takoví pomocníci, jakými jsou řetězová pila, ocasová pila a cirkulárka, stejně jako štípač špalků. Přirozeně s nimi ušetříme i čas. Na paměti bychom však měli vždy mít, že práce s nimi představuje určité nebezpečí, a dodržovaní bezpečnostních pokynů proto nezbytnost: například při práci s řetězovou pilou je velmi důležité používat ochranné pomůcky. Vyhledání vhodného zdroje dřevaJestliže nejsme majiteli lesa, začínáme výrobu palivového dřeva svépomocí tím, že vyhledáme jeho nejlevnější zdroje. V závislosti na tom, jak dalece chceme sami přiložit ruku k dílu, můžeme například přímo v lese nařezat zbytkové dřevo zbylé po profesionální těžbě a zabezpečit si i jeho odvoz. Dřevo je též možné koupit od lesního závodu již hotové, nařezané na metrové kusy, a to potom dále zpracovat. No a existuje i možnost koupit již hotové špalky, které svou velikostí odpovídají velikosti kamen, a ty pak jen naštípat. Poslední, ale poněkud dražší možností, je koupit dřevo již naštípané. Na naše přání nám dodavatelské firmy dřevo zpracované na potřebnou velikost přivezou až do domu. Možné je všechno, ale za každou pracovní operaci, kterou neuděláme vlastníma rukama, pořádně zaplatíme.

Běžnou obchodní jednotkou je prostorový metr (PRM), což je množství dřeva, které v naštípané podobě zabere obsah jednoho kubického metru. Zde je třeba upozornit, že jeden prostorový metr nařezaných klád, obsahuje méně dřeva než jeden prostorový metr již naštípaného dřeva. Kmeny jsou obvykle nařezány na délku jednoho metru a zájemce si musí sám zajistit dopravu. Dřevo, které je určeno pro topení v krbu, nebo již naštípané dřevo můžeme koupit i v hobby marketech. Jestliže chceme dřevo okamžitě použít, zaplatíme i za dobu nezbytnou pro jeho vyschnutí. Pokud si však koupíme komorově sušené dřevo, podporujeme neekologické chování, neboť energie vynaložená na jeho umělé vysušení je nesmyslně vysoká – a navíc takto připravené dřevo hůře hoří.

Nejlevnější je využití zbytků Ceny dřeva v regionech se liší. Průměrná cena měkkého dřeva je nyní asi 200 – 400 Kč/PRM, tvrdého dřeva asi 400 – 600 Kč/PRM. Jsou kraje, kde je dřeva méně, ale 80 % České republiky má dřeva dostatek a není žádný problém ho sehnat. Regionálně lze sehnat dřevo za 150 – 200 Kč/PRM, jinde spíš za 500 – 700 Kč/PRM, ale každopádně je to stále několikanásobně levnější, než topit plynem. V některých místech obec prodává již zpracované palivové dřevo za 550 Kč/PRM včetně dovozu.

Povolení ke sběruChceme-li v lese získávat dřevo na základě tak zvaného povolení ke sběru – existují regionální pevné smluvní ceny – uděláme nejlépe, když se domluvíme s místními lesníky nebo s místní obecní správou. Jakmile se staneme vlastníky zmíněného povolení ke sběru, jsme oprávněni ke sběru dřeva z korun stromů, které v lese zůstalo po profesionální těžbě a často i dřeva z polomů. Předpokladem práce s řetězovou pilou v lese jsou základní odborné znalosti a vybavení příslušnými ochrannými pomůckami, mezi něž patří i správné ochranné oblečení. Zájemce o dřevo je velmi často povinen předložit tzv. Oprávnění k používání řetězové pily. Toto oprávnění může zájemce získat v rámci odborných kurzů. Bezpečnost Při práci s pilou v lese musíme mít ochranné oblečení a výbavu, kterou stále více lesních úřadů považuje za povinnou. Také nemůžeme počítat, že se v lese najde někdo, kdo v případě našeho úrazu zajistí první pomoc a přivolá lékaře. Při práci s řetězovou pilou je naprostou nutností používání přiléhavého pracovního oděvu a kalhot, vyrobených s protiřezovou vložkou. Pokud s řetězovou pilou pracujeme zřídka, můžeme použít chrániče nohou, které si jednoduše natáhneme přes kalhoty, což je ovšem poněkud nepohodlné. Při těžbě dřeva také nemá smysl závodit s časem, mnohem užitečnější je naplánovat si dostatečně dlouhé pracovní přestávky.

Řezání dřeva

1. Pilu naplníme benzinem smíchaným ve správném poměru s olejem. Přitom zkontrolujeme stav oleje na mazání řetězu.

2. Překontrolujeme i napnutí řetězu a v případě nutnosti ho upravíme – řetěz se musí nechat zlehka táhnout.

3. je potřeba, abychom před startem pily aktivovali brzdu řetězu. Podle návodu nastavíme sytič.

4. Připravenou pilu vždy startujeme pouze na pevné podložce, nebo je-li úchop pevně sevřen mezi nohama.

5. Při řezání musíme pracovat stále na plné otáčky. Dřevo dobře upneme a nohama stojíme mimo směr běhu řetězu.

6. Práci nám ulehčí ruční řetězový ořezávač větví, což je jakási elektrická řetězová pila pro domácí použití. Dřevo na podpálení ohně Oheň v krbu nebo kamnech většinou zapalujeme třískami, které vznikají při štípání dřeva. Takové třísky si můžeme připravit do zásoby například z najemno naštípaného dřeva jehličnanu. Vhodné je i zbytkové dřevo z domácí dílny, a to zvláště v případě, že se jedná o dobře vyschlý materiál, který neobsahuje pryskyřici.

Sušení dřeva

Dřevo rozštípeme nejlépe okamžitě po jeho vytěžení, protože čerstvé se zpracovává nejsnáze. Dřevo, které je naštípané a uložené tak, aby bylo na vzduchu a nepršelo na něj, nejlépe schne. Z toho důvodu se pro uskladnění dřeva nehodí uzavřené místnosti jako například garáž nebo zahradní domek. Naopak nejvhodnější je otevřený vzdušný přístřešek, který stojí u návětrné stěny domu, kam v ideálním případě alespoň na pár hodin dopadá sluneční svit. Přibližně po dvou letech je naštípané dřevo natolik vyschlé, že ho můžeme použít. Optimální je, když v místnosti u kamen můžeme skladovat zásoby dřeva na dva dny. Jednu denní zásobu tak máme pohodlně připravenou k topení a druhá zásoba dřeva se v pokojové teplotě zároveň dosušuje, což má za následek, že následující den o něco lépe hoří. K podpalování ohně použijeme novinový papír a dřevěné třísky. Teprve potom pozvolna přidáváme větší kusy a až se oheň pořádně rozhoří, ztlumíme přívod vzduchu – tak budou kamna hořet dlouho a ekologicky přijatelně. Aku ocasová pila Při těžbě dřeva malého průměru a očišťování kmenů od větví je vítaným pomocníkem ocasová pila. Na rozdíl od práce s řetězovou pilou je práce s ocaskou výrazně bezpečnější. Těmto pilám tolik neškodí nečistoty, které se nacházejí v místě řezu, a proto se dobře uplatní i pro ořezávání kořenů. Oproti tomu řetězová pila, která přijde do styku se zeminou, je okamžitě tupá. Ačkoli jsou na trhu k dostání ocasové pily s dostatečně dlouhým pilovým listem, je řezání dřevěných kusů o větším průměru namáhavé a vyžaduje dost času.

Štípání dřeva

Správný špalek na štípání dřeva by neměl být příliš vysoký. Optimální výška je, pokud se násada sekery při dopadu ostří na sekaný kus nachází pokud možno ve vodorovné poloze. Při sekání se postavíme rozkročmo tak, abychom si při špatně vedeném úderu chránili nohy.

Kalač

Kalač neboli štípací kladivo rozštípne dřevo na základě širokého tvaru hlavy, které je silnější než u běžné sekery. Práce s kalači je však díky jejich mnohem větší váze značně namáhavější.

Štípač dřeva

Štípač dřeva pracuje na elektřinu a ulehčuje postup při štípání dřeva. Nicméně tyto stroje jsou zpravidla pomalejší, než když nasadíme vlastní sílu. K nařezání naštípaných kusů na požadovanou délku můžeme použít cirkulárku.

Doprava šetřící síly

Denní množství dřeva můžeme z domovního skladu dopravit na požadované místo pomocí koše nebo vozíku. Kolečko nebo vozík na zavazadla nám při dopravě prokáže neocenitelné služby.

Srovnání druhů dřeva

Buk, dub –Výhřevnost: 2100 kW/PRM, Doba skladování (od surového dřeva po použití): minimálně dva až tři roky

Vlastnosti: hoří dlouho, vyšší výhřevnost, malý únik jisker, dobře se štípe – dubové dřevo poskytuje méně pěkný obraz plamenů než bukové.

Borovice – Výhřevnost: 1700 kW/PRM, Doba skladování (od surového dřeva po použití): minimálně jeden rokVlastnosti: lze ho lehce zapálit, proto je vhodné pro zapalování ohně. Relativně rychle vysychá, a tak je možné ho použít už jeden rok po naštípání. Obsahuje vysoký podíl pryskyřice, proto má při hoření sklon k tvoření jisker a k praskání, shoří velmi rychle.

Bříza –Výhřevnost: 1900 kW/PRM, Doba skladování (od surového dřeva po použití): minimálně jeden až dva rokyVlastnosti: tvoří krásné plameny, poskytuje příjemnou vůni dřeva (obsahuje éterické oleje), relativně rychle vysychá, proto je možné ho použít už jeden rok po naštípání, špatně se ale štípe. TřešeňVýhřevnost: 1900 kW/PRM, Doba skladování (od surového dřeva po použití, minimálně): dva až tři roky

Vlastnosti: tvoří krásné plameny, patří ke dřevu z ovocných stromů, které má relativně vysokou výhřevnost, dobře se štípe, pro topení je ho velká škoda (požívá se při výrobě nábytku, proto je sotva k sehnání).

Zbytkové dřevo

Výhřevnost: v závislosti na druhu dřeva Doba skladování (od surového dřeva po použití, minimálně): žádná Vlastnosti: lze ho lehce zapálit, proto je vhodné pro zapalování ohně, v závislosti na druhu shoří velmi rychle, může být spalováno pouze neošetřené dřevo, jako například prkna z masivu, lišty, podklady, dřevo z palet, naopak pálení spárovek je velmi problematické.

2 odpovědi na “Palivové dřevo”

  1. Přešel jsem z uhlí na dřevo a výhřevnost úplně skvělá. To uhlí, co nám tu vozí z Polska stojí za starou bačkoru. Kupuju odřezky buk, dub a dle článku vidím, že jsem si vybral dobře.

  2. Také jsem přešel na dřevo, no nejdřív mě hrozně štvalo štípání, ale pak jsem zainvestoval do štípače a jsem v klídku 🙂

Komentáře jsou uzavřeny.