Živý plot bez túje

Živé ploty z tújí jsou velmi oblíbené a není divu. Tento stromek je jako stvořený pro živý plot, túje rychle rostou a jsou stále zelené, co zvláště v našich podmínkách oceníme. Ale túje není jedinou možností, krásné živé ploty mohou být i z jiných stromků a keřů a to jak listnatých tak jehličnatých.

Listnaté

Habr obecný – u živých plotů bývá také velmi oblíben. Velmi dobře snáší stříhání a krásně košatí. Na zimu listí habru zezlátne a do jara na habru vydrží. Roste trochu pomalu a prvních pár let habr nestříháme dokud nedoroste do výšky jednoho metru, potřebujeme aby se dobře zakořenil. Na hustší živý plot vysadíme přibližně 4 až 6 na jeden metr.

Buk lesní – pro živý plot jsou nejlepší mladé stromky, které sázíme 4 až pět na metr. Staráme se o buk podobně jako o habr. Velmi hezky vypadá varianta červenolistá.

Hloh – je velmi dobrým „materiálem“, velmi dobře snáší stříhání, nepotřebuje moc vody, daří se  mu ve městech a má i obrannou hodnotu díky trnům, prostě je to velmi dobrý výběr. Pozdním jarem hezky kvete a později se na něm dlouho drží červené plody. Pro hustý živý plot potřebujeme přibližně 4 až 5 hlohů na metr.

Javor – pro živý plot se hodí babyka, amurský a tatarský. Javor potřebuje více slunečního světla, ale dobře snáší sucho, nepříliš kvalitní půdu a zanečištěné ovzduší, čili zase dobrá varianta pro město.  Na hustý plot by se mělo vysadit 3 až 4 na metr.

Jehličnaté

Smrk ztepilý – dříve používaný hlavně jako ochrana před sněhem a větrem, může vytvořit také velmi hezký živý plot. Na hustý se sází 3 až 4 na metr, na volnější stačí jeden na 70 centimetrů. Stříhat začínáme opatrně když doroste do výšky jednoho metru, ale vršky formujeme raději až při výšce přibližně dva metry. Je velmi citlivý na znečištěné ovzduší a proto se nepříliš hodí do měst.

Modřín evropský – je podobně hezký jako smrkový, ale má navíc výhodu, že roste rychleji a lépe snáší špatné ovzduší. Sázíme přibližně 3 na metr a pravidelně je stříháme, nejdříve z boku a z vrchu až po dosažení požadované výšky. Na zimu ztrácí jehličí.

Jedlovec kanadský – není zde příliš rozšířen, ale je to velmi zajímavá varianta, protože snáší znečištění lépe než smrk i modřín a stará se o něj člověk velmi podobně.

Tis – je oblíbený již mnoho staletí jako keř pro živé ploty, zvláště se používal tis červený. Roste sice pomaleji, ale žije velmi dlouho a výtečně snáší stříhání. Dnes se pro živé ploty častěji používá tis prostřední, který roste rychleji. Pro hustý plot se sází 3 až 4 na metr a stará se o ně jako o jiné jehličnany.

Barevné

Zlatý déšť – neboli forzýtie či zlatice. Používají se varianty prostřední a vejčitá. Zvláště nádherná je na jaře, když je plná zlatých kvítků.  Sází se 3 až 4 na metr a upravujeme je až po třech letech od vysazení (většinou v červnu). Na začátku je stříháme jen po stranách, poté co dosáhnou výšky alespoň jeden metr, můžeme je začít krátit i nahoře.

Trojpuk drsný – nepříliš známý ale dokáže vytvořit nádherný, bíle kvetoucí v červnu, živý plot. Není příliš náročný na půdu, ale nesnáší sucho. Vysazují se 2 až 3 na jeden metr.

Tavola kalinolistá – používá se zvláště její zlatá nebo purpurová varianta. Není příliš náročná, takže se hodí i do města, ale je nutné ji stříhat dvakrát do roka, protože rychle roste. Hustý plot vytvoří 3 až 4 tavoly na metr.

Rybíz apínský – hustý plot z rybízu má obrannou výhodu díky trnům, snáší dobře stín a také je krásně zabarvený. Zelené listy na podzim žloutnou a červené plody se drží na rybízu celkem dlouho. Pro hustší živý plot se sází 4 až 6 na metr.