Zahradní kompostér – skvělý pomocník

Zahradní kompostér je výtečným pomocníkem každého zahrádkáře. Jeho největší výhodou je, že výtečně přetvoří vlastní biologický odpad (a to nejen ze zahrady, ale i z domácnosti) na živé zlato v podobě kvalitního kompostu, který tak ocení naše rostliny a květiny (a konec konců dobré přírodní hnojivo také ulehčí nárokům kladeným na vaši peněženku).

Kompostér bychom měli na zahradě umístit do nějakého stinnějšího lépe chráněného místa. Přímé slunce ani vítr kompostu moc neprospívají. Pokud bude ve stínu a závětří, tak půda se nebude příliš vysoušet a jeho obsah se nám nebude roznášet po celé zahradě. V takovém místě se také bude výborně dařit různé havěti, jako například žížalám, které náš kompost výtečně nakypří. Kromě těchto dvou požadavků je ještě rozumné umístit kompostér tak, aby byl dobře dostupný, abyste poté nemuseli pro a s každou hrstkou běhat křížem krážem přes zahradu. Co můžeme kompostovat:  zahradní odpad, posekanou trávu, nasekané větve a rozsekané stromy (vůbec je dobré pamatovat, že čím drobnější jsou věci dávané na kompost, tím rychleji a lépe se nám rozloží), vaječné skořápky, lógr z kávy i čaje, sláma, seno, piliny. Co bychom neměli kompostovat: zbytky jídla, plevel rozmnožující se velkým množstvím semínek a oddenky, zahradní odpad, který vznikl ošetřováním nemocných rostlin, rostliny které jsme stříkali chemií, kámen, suť.  Kompostér můžeme založit v libovolném ročním období (jen by neměl být mráz), ale rozhodně nejlepší bude asi podzim, kdy budeme mít pro něj také dostatek „surovin“ do začátku.  Na místě kde si ho plánujeme vytvořit, bychom měli zvednout úroveň půdy o cca 15 až 20 centimetrů. Pokud máme příliš hlinité podloží, bylo by dobré nejdříve dát drenáž z písku. V případě písčité půdy je zase dobrý opak, neboli navezení trochy zeminy. Kompostovaný odpad vyžaduje teplo, vzduch a vlhko. Je důležité aby voda mohla odtékat a vzduch obíhat. Spodní vrstva by měla být z většího odpadu, další by na střídačku měl být zelený zahradní odpad a větve.  Ideální je, pokud mezi tyto vrstvy, které mají do třiceti centimetrů můžeme vložit zvířecí exkrementy, které kompost velmi dobře obohatí. Celek bychom měli přikrýt tenkou vrstvou půdy a nebo hotového kompostu, který nám například zbyl z loňské „várky“ a na vrchu umístit ochrannou vrstvu z trávy, listí nebo slámy.  Celý kompost by měl být maximálně půl druhého metru vysoký a směrem k vrcholu by se měl mírně zužovat.  Pokud je náš kompost příliš mokrý, je nutno ho přeházet, jinak může dojít k hnití a celá naše práce přijde vniveč – odebíráme z okrajů a házíme do vnitř.  Velké komposty obecně je dobré přeházet na jaře. Příliš suchý kompost pro změnu musíme trochu zalít, protože jinak vytváří příliš mnoho tepla. Kompostér své „ovoce“ vydá až po přibližně devíti měsících, i když je možné z něj odebírat již o trochu dříve. Vzniklý kompost můžeme navíc prosít, velké nerozložené kusy v zahradě nepoužíváme,  odložíme je do kompostéru do dalšího roku.