Rostlinné mléko může být zajímavou alternativou k tomu klasickému. A rozhodně se nejedná o potravinu vhodnou pouze pro vegany či lidi, kteří mají problémy s tolerancí laktózy. Převážně obsahuje vysoké množství zdraví prospěšných látek, proto vůbec neuškodí, když si ho jednou za čas dopřejeme všichni. Bohužel, jak už tomu u takovýchto zdravých výrobků bývá, rostlinné mléko v obchodě je docela drahé. Proto jsou zde následující řádky, které poradí, jak si ho v domácích podmínkách snadno a mnohem levněji vyrobit.
Univerzální recept, se kterým začíná většina lidí, je velmi nenáročný. Stačí si vzít sklenici nasekaných ořechů, kterých máme pod dostatkem (ty se slupkou můžeme, ale nemusíme, oloupat) a zalít ji na dvanáct hodin dvěma sklenicemi vody. Druhý den všechno dohladka rozmixujeme, případně dolijeme při mixování ještě sklenku vody a necháme překapat přes gázu, kterou ještě pak vymačkáme. Rostlinné mléko je hotové a nyní ho můžeme podle chuti dosladit a nebo jemně okořenit. V lednici vydrží maximálně tři dny, před pitím ho protřepeme nebo promícháme. Drť, která nám při výrobě vznikla nevyhazujeme, dá se přidat do různých karbanátků, nádivek a nebo do koláčů či sladkého pečiva.
Podle výše uvedeného obecného postupu by si měl dokázat vymyslet a vyrobit různé varianty rostlinného mléka každý. Pro ty, kteří preferují předem připravené ozkoušené postupy, je zde několik časem a zkušenostmi ověřených receptů:
1. Sojové mléko – dvě stě gramů sóji zalijeme třemi skleničkami vody a odložíme na noc na nějaké tmavé chladnější místo. Po deseti až dvanácti hodinách namáčení všechno rozmixujeme, dáme do hrnce, přilijeme další tři skleničky vody, uvedeme do varu a hned jak začne vřít sporák stáhneme a na malém plaménku povaříme přibližně třicet minut. Tekutinu pak přecedíme a dochutíme cukrem nebo medem nebo troškou vanilky.
2. Rýžové mléko – sklenici uvařené až rozvařené rýže zalijeme sklenicí vody a rozmixujeme na dokonale hladkou kašičku. Pak vmixujeme další tři sklenice vody a vše necháme přecedit. Dochutit ho lze cukrem či medem, ale zajímavější je při mixování přidat trochu ovoce – ozkoušený je banán a nebo jablko.
3. Ovesné mléko – sklenici suchých vloček zalijeme stejným množstvím vody, druhý den dolijeme ještě dvě až tři (více znamená více tekutiny, ale méně výraznou chuť) skleničky a všechno rozmixujeme. Pak už jako vždy stačí výsledek přecedit a uskladnit na chladnější místo.
4. Sezamové mléko – sto gramů bílého sezamu pořádně propláchneme a namočíme do dvou sklenic horké vody na šest hodin. Začneme ho mixovat a postupně přiléváme další vodu (maximálně další dvě skleničky), dokud nedosáhneme požadované hustoty. Přecedíme. Výsledek je velmi chutný, ale někomu může připadat lehce nahořklý. Tradičně se toto rostlinné mléko doslazuje medem nebo datlovým sirupem.
5. Kokosové mléko – dvě skleničky strouhaného kokosu zalijeme třemi skleničkami horké vody. Odložíme je na dvě až tři hodiny a po uplynutí této doby všechno dohladka rozmixujeme. Přecedíme a vymačkám. Rozmixovanou drť zalijeme sklenicí vody a po půl hodině znovu rozmixujeme a přecedíme i vymačkáme. Obě tekutiny smícháme a uložíme do ledničky.