Myš a klávesnice patří k nejvíce využívaným, namáhaným a také špiněným částem počítače. Většina nových, ale i hodně dlouhodobých, uživatelů počítače ani nemá představu, jak zvláště ta druhá může být zašpiněná (a při tom, zvláště u lidí, co při počítači něco pravidelně konzumují, je to naprosto logické). Největším problémem, který vymáhá čištění bezpodmínečně je samozřejmě případ polité klávesnice.
Je možné dobře vyčistit úplně každou klávesnici ? Bohužel či bohudík, na trhu je takové množství výrobků, že vlastními silami určitě každý z nich nečistot zbavit nedokážeme. Ale na druhou stranu, většina klasických stále využívá dosti jednoduché principy a proto by si s nimi měl poradit skoro každý uživatel – větší problém se objevuje vlastně jen u různých bezdrátových výrobků, kde je mnohem více jemné elektroniky, odpovídající za přenos informací – ty dost často po polití prostě přestanou fungovat.
Před čištěním bychom se měli vybavit štětečkem, případně neuškodí ani sprej se stlačeným vzduchem a nějaký hadřík či utěrka spolu s čistícími prostředky. Pozor, můžeme si koupit strašnou spoustu různých skvělých čistících prostředků na počítače, ale … obyčejné klávesnice bývají tak levné, že za velký nákup skvělých výrobků, které za vás vše udělají samy, si jich koupíte několik a to úplně nových. Takže přistupujte k případným nákupům rozhodně se selským rozumem. Dále budete potřebovat plochý šroubováček a foťák.
Na začátku je dobré si udělat fotku, jak jsou rozložené klávesy. Pokud nemáte fotografickou paměť nebo jste si někde nezachovali obal a nebo nemáte prostě vše v hlavě z nějakých hodin psaní, ušetří vám to později opravdu hodně zlobení a předělávání. Počítač necháváme zapnutý, klávesnici odpojíme, demontujeme případnou podpěrku na ruce, otočíme a nad nějakým bílým papírem vyklepeme – překvápko, je tam pěkný nepořádek, že. V této fázi je dobré také vytáhnout delší štěteček a pročistit jím prostory mezi klávesami. Nyní je čas na vyndání kláves. Menším tenčím šroubováčkem opatrně vypáčíme jednu klávesu – pokud se bojíte, začněte u nějaké „bez funkce“ čili u takové, kterou nepoužíváte – pro většinu klasických uživatelů je to např. scroll lock. Opřeme šroubováček o vedlejší klávesu a jemně páčíme, dokud nám klávesa nevyskočí. Poté, co se vám to povede u první, uvidíte, že je to velmi jednoduché a pokračujete dál se všemi normálními klávesami – delší si nechte na konec, ty jsou ještě navíc pro stabilitu upevněny na obou koncích drátky (vyndávejte je opatrněji). Po vytažení všech kláves nejdříve tu tunu špíny vyfoukáme stlačeným vzduchem – i tady je možno ušetřit, dá se to vysát vysavačem, ale musíme si dát pozor, abychom případně nevtáhli nějaký volnější element. Po vyfoukání vše opatrně dočistíme vlhkým (nesmí z něj kapat voda) hadříkem s čistícím prostředkem, špatně dostupná místa můžeme čistit například vatičkou na špejli či tzv. uchošťourem. Dále vyčistíme všechny klávesy (můžeme je na dvacet minut namočit do vlažné vody s čistícím prostředkem a poté jemně dočistit hadříkem) – tato práce je nejnimravější a zabírá nejvíce času – a necháme je dokonale vyschnout. No a na konec upevníme zpět všechny klávesy, s tím, že začínáme u velkých, kde nejdříve zachytíme drátek a teprve poté je jemně vlačíme do drážek. Klávesnici zapojíme zpět do počítače (případně přiděláme před tím podpěrku) a hurá, práce je hotova.
Pozor, u nízkoprofilových klávesnic, jaké mají např. laptopy postup je trochu jiný a vyžaduje více opatrnosti. Ale o tom někdy jindy.