Zahradní nádrže

Voda – zdroj života a relaxace těla i duše, bývá jedním z nejkrásnějších zahradních dekorativních prvků. Předobrazem všech dnešních zahrad byla zahrada v ráji, kterou protékaly čtyři řeky, přinášející život a svěžest.

Cihly, břidlice, opracovaný nebo přírodní kámen, hrnčířská hlína, dřevo – téměř všechny materiály jsou dnes vhodné ke stavbě zahradní vodní nádrže, protože moderní izolační prostředky dokonale zajišťují její utěsnění.

Sama o sobě však nádrž nepůsobí dekorativním dojmem, toho docilujeme teprve osazením nádrže a jejího okolí různými druhy rostlin a kameny. Přistupujeme k němu výhradně až po dokončení stavby.Podle osazení vegetací je nádrž obvykle rozvrstvena do čtyř úrovní. Do první, která přiléhá k okraji nádrže, osazujeme rostliny, které nejsou sice vodní, ale vyžadují zvýšenou vlhkost. Druhá úroveň, asi 10-15 centimetrů pod hladinou, je vhodná pro rostliny, které žijí s „nohama“ ve vodě. Do třetí, ve 30-45 centimetrové hloubce umisťujeme rostliny, které dosahují svým vzrůstem hladiny a do čtvrté, 60-90 centimetrů pod hladinou, rostliny, které musí mít vodu nad kořeny.

Základní rady:

Rostliny sázíme do mřížkových kořenáčů z plastické hmoty. Jako zeminu použijeme jílový substrát, abychom zabránili zkalení vody v nádrži.

Každý typ rostliny je třeba umístit do hloubky, kterou vyžaduje.

Vodní rostliny rychle rostou a proto je každoročně dělíme, aby si zachovaly optimální objem.

Nikdy rostliny v nádrži nehnojíme. Jíl v kořenáčích je dostatečně výživný. Kromě toho při dešti rostliny získávají potřebné množství dusíku.

Pravidelně nádrž zbavujeme zbytků – listů, stonků, trávy a mrtvých živočichů -, které se do vody dostanou. K úklidu se výborně hodí jednoduchý nástroj na způsob síťky na motýly.