Tajemné koberce

Kočovní pastevci – nomádi – se svými stády ovcí, koz, velbloudů a koní po tisíciletí v cestě za obživou překračují pouště a hory Kurdistánu, Persie a Afghánistánu – krajinu drsně krásnou, ale nehostinnou. Právě ovčí vlna a kozí srst chrání nomády před žárem pouští i chladem hor. Z těchto materiálů zhotovují po tisíce let koberce, kelimy, cestovní vaky a většinu předmětů své denní potřeby. Vynález vázání koberců je jejich osobitým přínosem lidstvu. Zvláštní krása těchto výrobků z nich činí zajímavý sběratelský artikl. Jak se v nich ale vyznat a to hlavní: jak o ně pečovat? Pro lepší orientaci vám přinášíme malý slovníček a několik rad, které jsme získali od paní Karly Kunzové, vedoucí pražské prodejny orientálních koberců firmy Nomád.

CO je CO

Abraš jsou jinobarevné části koberce. Vlny, barvené v nomádských malých kotlech, se většinou nedá získat dostatečné množství najednou. Barvení se opakuje za odlišných podmínek a dosažený odstín není nikdy shodný s původním. Harmonii to nevadí, různorodosti prospívá. Mezi sběrateli je abraš vysoce hodnocen.

Balouch (belučové) – jídelní kobereček slouží Nomádům jako jídelní souprava, používají ho místo stolu.

Barvy koberců jsou barvami kraje, ve kterém vznikají. Spřadené vlněné vlákno se nejprve moří, aby se zbavilo mastnoty a barvivo mohlo přilnout k vlně. Nejlepší jsou nomády používaná přírodní tzv. rostlinná barviva. Na rozdíl od barviv syntetických jsou šetrnější k vlně a nesnižují její životnost. K typickým rostlinným barvivům patří: royan (červená až hnědá barva dominuje, protože nomádi, na rozdíl od nás, považují červenou za uklidňující), dále indigo, kermez (šarlatové, fialové barvivo získané z tukových buněk určitého hmyzu) a žlutý sparak. Černá barva je získána z krovek broučků. Barvení vlny je zdlouhavý a náročný proces.

Kelim je tkaný, na rubu i na líci stejný, má tu výhodu, že se dá obracet a opotřebovává se velmi pravidelně.

Koberec má vázaný vlas. Jeho kvalitu určuje materiál, provedení, barviva, vzhled a stav. Pro ruční vázání koberců je rozhodující vlna – ta z ovcí, chovaných íránskými nomády, je vysoce kvalitní. Ostříhanou srst je třeba usměrnit (srovnat do jednoho směru) a pak spříst do vlákna. Doposud nepřekonaný způsob úpravy je ruční spřádání, protože strojová vlna se dělá z cupaniny a stroj ji bere bez rozmyslu.

Modláček je modlicí koberec. Poznáte jej podle toho, že mu zásadně jde vzor jenom jedním směrem. Věřící si jej vždy nasměrují podle kompasu štítem směrem k Mekce, zakleknou a modlí se.

Parda znamená v perštině koberec rozdělující místnost či zavěšovaný do dveří(ale i závojíček, jímž si ženy halí obličej). Jeho vzory mají hluboký symbolický význam – znázorňují strom života, čtvero ročních dob, odhánějí zlé duchy. Pardy jsou vždy velmi kvalitní.

Podíl práce – dělba při tvorbě koberců je v nomádských rodech následovná: muži se starají o stáda, stříhají ovce, barví vlnu, budují a přípravují stavy a natahují na něj osnovu, ženy spřádají vlákno a co je hlavní, vážou koberce.

Podpis je záměrná chyba ve vzoru. Vzniká tak, že když má Nomád pocit, že je kelim příliš dokonalý, záměrně do něj zatkne jinou barvu vlny – dokonalý totiž může být jen Mohamed…

Sumak je kelim, který má výšivku, z druhé strany je nepoužitelný. Přesto je velice kvalitní a trvanlivý.

Vak pro Nomády představuje nábytek i zavazadlo. Jednu stranu má kelimovou, jednu vázanou. Používá se i jako polštář (vnitřek se vycpe), dává se na lavici, případně zavěsí na zeď…

Současní Nomádi si dnes ovšem na stěhování svých věcí vezmou raději plastový pytel. Proto vaky nabývají obrovské hodnoty. Rok od roku se hůř a hůře shánějí.

Vzor je ve vzhledu koberce jedním z nejdůležitějších prvků. Podle způsobu, jakým je motiv uplatňován, můžeme rozdělit koberce na dvě kategorie: originály, které se vážou zpaměti a koberce, jejichž vzhled je určen návrhářem předkreslenou maketou nebo psanou informací. U koberců vzniklých z paměti, z tradice, ze zkušenosti matky nebo babičky, kdy je motiv po generace přenášen v myslích příslušnic daného kmene, se vždy jedná o originál. Nomádské ženy samozřejmě improvizují a nemají v mysli přesný vzhled vzoru, ale spíš klíč, jak motiv vytvořit. Koberec, který vznikl plánovanou novou produkcí je jeden z řady série a může se v případě úspěchu na trhu zopakovat.

Smí se vůbec nový peršan luxovat?

Pravé nomádské koberce které můžete koupit jsou zpravidla užívané již dvacet až sedmdesát let. Pokud máte opravdu nový peršan, je dobré prvního půl roku smítka odstraňovat metličkou na lopatku. I starší koberec je dobré vyčesat kartáčem po vlasu. A každému prospěje, je-li to ovšem možné, vyklepání na čerstvém sněhu. Koberce, na nichž nám opravdu záleží, nikdy neklepejte přes tyč. Lámou se tím a starožitný vetchý kus by mohl zcela popraskat. Jste-li přesvědčeni, že by si vaše koberce nebo kelimy zasloužily pořádné vyčištění, svěřte je čistírně, tam si s nimi umí poradit až čtyřmi metodami. Pokud preferujete čištění u sebe doma, vyberte si někoho, kdo se na tyto koberce specializuje.  Ručně vázaný koberec, ať nomádský nebo manufakturní, je jako obraz, šperk nebo socha umělecké dílo. Čím je starší, tím větší má hodnotu.

Co ovšem napadnou-li koberec breberky?

Důležitá je prevence. Mol nesnáší pohyb. Především u koberců zavěšených na zdi je nutná občasná kontrola a vystříkávání. Moderní výrobky mají různé apretury, které molům nechutnají, ovšem nomádské koberce je přímo přitahují. Poslouží nám dobře Biolit M a naftalin. Ten sice nepříjemně páchne a někdy se obtížně shání, ale vystříkaný koberec zabalený do igelitového pytle, který vzduchotěsně uzavřeme izolepou, nás za šest týdnů (to je karanténní doba) bezpečně tohoto nepřítele zbaví, ať už byl v jakémkoliv stavu vývoje.

Co udělat, pokud už moli něco poškodili? Pokud je škoda malá je lepší se s ní smířit, rozhodně koberec nevyhazovat. Pokud by ho prožrali úplně (což zase u koberce tak snadno nejde), obraťte se na restaurátora, který napraví osnovu a vyuzluje vlničky. Lidé, kteří opouštějí byt na delší dobu, třeba na půl roku, často koberce svinují do role. Je to to nejhorší, co můžete koberci udělat. Mol má v takovém prostředí klídek a vesele se může rozmnožovat. Existují ale fólie (Raid apod.), které lze položit pod koberec. Vůbec nepáchnou, dá se říct, že voní, a přitom velmi účinně moly odpuzují. Zpravidla jsou k mání ve všech drogeriích, nejsou sice levné, ale rozhodně se vyplatí. Na čištění koberce

Stojí za to jednou za rok si půjčit speciální čistící stroj i s prostředkem. Lze si s ním troufnout i na drahý koberec – úžasně získá, i třásně zbělají. Ostatně má-li váš ručně vázaný peršan zdevastované třásně, raději je nechte tak, nedávejte dělat nové, nevypadá to dobře a koberec ztratí na ceně.

Tip: http://www.kobercovasluzba.cz

Jedna odpověď na “Tajemné koberce”

Komentáře jsou uzavřeny.