Myčka nádobí je stále častější součástí základní výbavy našich domácností. V dnešní uspěchané době znamená určitou úsporu času, ale hlavně jde o ekologicko-ekonomický přínos v podobě ušetřené vody. Pod kohoutkem prostě tak nízkou spotřebu při zachování vysoké kvality nikdy nedosáhneme. Ale aby nám každý spotřebič dobře sloužil, je nutno o něj pravidelně pečovat a v případě myčky je dobré ji také jednou za čas vyčistit.
Na trhu je dostupné velké množství různých čistících prostředků, které nám umožňují jednoduché čištění. Postupujeme podle návodu, ale většinou to prostě znamená spustit jeden prázdný cyklus s nějakým čistítkem či jiným zdokonalovátkem. Ale asi každému bude naprosto jasné, že jako vše, co je velmi jednoduché i toto bude mít své mouchy. V tomto případě základní, žádný automatický způsob nezvládne vyčistit naši myčku nádobí tak dobře, jako bychom to dokázali udělat sami. S postupem času budou místa, kde mycí prostředek nepůsobil stále více a více zanesená, což se později projeví v horší kvalitě umývaného nádobí a také případně v nepříjemném zápachu, který myčka začne uvolňovat.
Před čištěním je vždy nejlepší vytáhnout šňůru z elektrické sítě a také zavřít přívod vody. Při ručním čištění samozřejmě na začátku odstraníme všechny koše, poličky, šuplíčky a jiná snadno odmontovatelná (pokud něco nejde, nehledáme šroubky ani nic netrháme silou, případně sáhneme po návodu a podíváme se, které části myčky jde jednoduše demontovat a co naopak výrobce nedoporučuje) udělátka, která později pečlivě umyjeme v umyvadle za pomocí nějakého klasického čistícího prostředku a také je opláchneme. Nejdůležitější je vytažení a pořádné vyčištění filtru, asi každá myčka na toto upozorňuje v návodu, kde také přikládá nákres či popis, jak přesně to máme udělat (filtry bychom měli proplachovat přibližně po deseti až patnácti cyklech mytí). To samé se týká i mycích ramen. V obou případech je těžko dát jasnou univerzální radu (kromě toho, že je nutno to učinit), protože vše se může lišit podle modelu. Velmi často po „vyprázdnění“ myčky zjistíme, že pod různými víčky či v závitech nebo kolejnicích atd. se nahromadilo mnoho špíny. Ideálně prázdnou myčku pořádně vymyjeme, ještě lepší než nějaký klasický „jar“ může být směs čistícího prostředku a octa, míso něj můžeme vyzkoušet i citronovou šťávu. No a poté ji velmi pečlivě opláchneme čistou vodou. Zvýšenou pozornost věnujeme těsnění, které bývá velmi často semeništěm různého neřádu a nehygienického zlořádu. Po umytí je ji nutno samozřejmě nechat dokonale vyschnout – tudíž ji nezavíráme, podobně jako po každém domytí nádobí. Samozřejmě před novým použitím nainstalujeme zpět vše, co jsme vymontovali. A jak často má smysl takto vyčistit naši myčku ? Je to dost individuální, ale nemělo by to být méně než jednou za čtvrt roku. A jednou za půl roku nezapomínejme na odstranění vodního kamene, ten je přeci prevít.