Jak na potravinové moly

Potravinové moly potkal asi každý. Otevřeme špajzku a najednou nám z ní něco vyletí a krouží kolem hlavy. Moucha to není, komár to není, je to světlejší, „motýlkovité,“ je to mol. Okamžitě zbystříme a začneme kontrolovat potraviny a ejhle, ty bestie, či přesněji jejich larvy, jsou tam.  Jak na ně, abychom se tohoto nesympatického hmyzu zbavili pokud  možno na pořád?

Když objevíme, že se u nás v domácnosti zabydleli potravinoví moli, okamžitě musíme udělat obrovskou razii v celé kuchyni a spíži. Zkontrolujeme každé jídlo, raději je přesypeme z jejich původních obalů do nových nádob, abychom se ujistili, že naše rýže či vločky jsou opravdu „moluprosté.“   Pokud najdeme nějakou napadenou potravinu, tak ji neprobíráme, nepromýváme, ale bez lítosti vyhazujeme a pokud možno také vše, co bylo v jejím nejbližším okolí. „Zahmyzené“ jídlo odstraňujeme z bytu okamžitě, nedáváme ho do odpadkového koše až na tzv. ráno.

Police, skříně, chlebníky atd. vyprázdníme, velmi pečlivě je vysajeme a poté ještě důkladně umyjeme teplou vodou s mýdlem a necháme úplně vyschnout. Vysavač po úklidu ihned vyprázdníme. Po uschnutí je ještě užitečné nábytek postříkat (například za pomocí rozprašovače) octem, případně  pro trochu sympatičtější vůni různými vonnými silicemi smíchanými s octem a citronovou šťávou.  Poté vrátíme zpět všechny potraviny, u kterých jsme si stoprocentně jisti, že moly neobsahují. Je užitečné mít neprodyšně uzamykatelné nádoby pro přechovávání všech suchých a sypkých jídel (včetně koření). Nezapomeneme i na úklid celého bytu, kterému několik dnů po razii věnujeme zvýšenou pozornost. Zvláště místům, kde se něco jí, zobe či jen tak přikusuje. Zkontrolujeme i stropy a zdi a neuškodí varovat také sousedy, třeba dáreček dorazil od nich a nebo míří k nim a pak se jeho potomci budou snažit dostat zpátky do „vlasti předků.“

Užitečná je pak i prevence, abychom potravinové moly do domu vůbec nedostali a nebo jim znechutili zabydlení v naší domácnosti. Užitečné je všechny potraviny, které by mohli napadnout a kterým to nezmění jejich chuťové vlastnosti, vždy po přinesení z obchodu umístit na několik dní na mrazák (zvláště o tom popřemýšlejme, pokud máme doma zvířecího mazlíka, protože krmiva bývají dost často napadená). Jak už bylo uvedeno výše, neprodyšně uzamykatelné nádoby jsou velmi praktické, v případě „epidemie“ je díky tomu možno minimalizovat ztráty a hlavně omezit možnosti rozmnožování. Existují i různé chemické prostředky a lapače molů. Ale naše babičky měly prostředek výrazně levnější, podobně účinný a naprosto nejedovatý čili ekologický. Byl jím bobkový list (úplně ideální je čerstvý – takže pokud možno hledejme vavřín), který je nutno rozmístit ve všech postižených místech a vůbec neuškodí, když ho máme po celém bytě. Mezi další věci, které potravinové moly moc nenadchnou patří vůně  nového koření, hřebíčku, levandule a nebo aromatičtější mýdla. Také nemají rádi kaštany, ale ty je problém sehnat mimo sezónu. Občas se doporučuje  i rozmisťování pomerančových či citronových kůrek, i když tam efektivita klesá se schnutím a spíše se používá na šatníky na odpuzení mola šatního (u potravinového občas může dojít k tomu, že si na nich začne pochutnávat).