Topná sezóna je období, kdy dřevěné podlahy jsou vystaveny mnohem více rizikům než obvykle. Je to docela logické. Dřevo je přeci přírodní materiál a jako takový je výrazně citlivější na skoky teploty či vlhkosti. Co tedy můžeme očekávat od dřevěných podlah v zimě (ale také už na podzim a na začátku jara), aby nás případné zvláštnosti zbytečně nepřekvapily ?
Převážně ve všech výše zmíněných obdobích přinášíme do domácnosti na obuvi výrazně více špíny. Také v zimě, když se objeví sníh, tak naše obuv do domácnosti (i když ji budete čistit sebevíce) přináší navíc písek a sůl. Sůl oslabuje lak a písek ho ještě navíc může poškrábat. A z vlhkosti, kterou sníh ale také podzimní či jarní louže znamenají může při mírné dávce nepozornosti znamenat bobtnání dřeva. Tady je naprosto jasné jak případným rizikům předcházet, nevstupovat na podlahy z venkovní obuví, čistit si boty, a navíc mezi předsíní a zbylými prostory ještě mít rohožku a případné fleky od vody nebo jiná smítka okamžitě likvidovat. Pokud máte zvířata (nejpravěpodobnější často venčené zvířátko je pes, ale jsou i lidé co vlastní prasátko), tak bez očištění tlap (kopýtek :)) dále do bytu nesmí. Dalším efekt na podlahy přináší ohřívání, dá se obecně říci, že teplo se zvyšuje a vlhkost klesá. Dřevo je přirozeným materiálem, proto se snaží přizpůsobit přírodním podmínkám. Pokud je teplo a sucho, tak vydává vlhkost a vysychá, tím dochází ke smršťování a tak nám můžou najednou vznikat spáry mezi dříve ideálně přiléhajícími kusy podlahy (zvláště viditelné to bude na světlejších odstínech). Tento proces, pokud nedochází k extrémům je ale přirozený a na jaře by se měly dřevěné podlahy vrátit ke své původní podobě. Je jen nutno dávat pozor na přesušení, tam by mohlo docházet i k praskání. Pro kontrolu stačí normální domácí měřiče vlhkosti. Ta by měla být někde mezi 45 až 60 procenty. Pokud nám v zimním období klesá pod dolní hranici, neuškodí používat nějaký zvlhčovač vzduchu (a nebo se inspirovat původními netechnickými postupy, kdy se například na topení nechávalo speciální nádoby naplněné vodou). No a na konec rada pro ty, kteří například teprve staví, podlahu mají položenou, ale protože nebydlí, tak v místnostech netopí. Dřevěným podlahám neslouží ani druhý extrém jakým je nadměrná vlhkost. Pokud nám podlahy začnou nabírat vodu a bobtnat, může dojít tentokrát již k nenávratné deformaci. Proto je nejlepší v místnostech kde máme dřevo udržovat teplotu kolem osmnácti stupňů a vlhkost ve výše uvedeném rozsahu.