Ruční natírání dřeva nepatří k nejnáročnějším činnostem. S trochou snahy a hlavně pečlivosti to může zvládnout každý a je více méně jedno, jaký předmět a čím natírá. A nyní už rady, na co bychom měli při práci se dřevem a nátěrem dát největší pozor.
Nebuďme chytřejší než výrobci. Barvu či lak nebo nějaké jiné mořidlo si pečlivě prostudujme a zjistěme na obalu či návodu, co je nám doporučováno. Jaké konkrétní postupy máme dodržet, jaký materiál máme použít (není to úplná banalita, například pro rozpouštědlové nátěrové hmoty je dobré sáhnout po štětci s přírodními vlákny). Také je dobré brát ohled na doporučenou teplotu a samozřejmě i na čas zasychání – to druhé musíme zohlednit, zvláště pokud potřebujeme co nejrychleji manipulovat z natíraným předmětem.
Při práci si hlídejme dostatečný přísun čerstvého vzduchu, aby nedošlo k nežádoucím efektům při vdechování různých výparů (čili samozřejmě například k otravě). Samozřejmě i toto je dobré konzultovat s radami od výrobce, protože nátěry mají zasychat správnou dobu a ne co nejrychleji – příliš rychlé vysychání může znamenat méně kvalitní či i vyloženě špatný povrch ošetřeného dřeva. Nátěrovou hmotu nanášíme v dostatečném množství, nesmíme jí rozhodně šetřit, ale také bychom neměli zbytečně plýtvat. Horší je první případ, protože v tom momentě natřeme předmět špatně, bude nedostatečně chráněný a tím pádem celá naše práce zbytečná. V druhém plýtváme materiálem, vzhledově je výsledek nepříliš dokonalý a může nastat i situace, kdy nátěr popraská a tím pádem budeme to muset udělat znova.
Důležitý je samozřejmě i výběr štětce. Ten bude ve velké míře záviset na natíraném předmětu. Velké štětce vyžadují větší plochu a malé menší. Nejde tady ani tolik o ušetření vaší práce, ale o prostý fakt, že malým štětcem na velké ploše riskujete mnohem více nepravidelností a velkým na malé zase stékání a pak i zasychání nátěru po stranách. Štětce vybírejme spíše kvalitnější, jinak nám hrozí, že kromě nátěru dřevo také získá „krásnou“ chlupatou ozdobu. Po práci nezapomeňme na okamžité ošetření štětců správným ředidlem, které vybereme podle použitého nátěru a následné omytí ve vodě a vysušení před odložením do skříně (nejlépe do nějaké sklenice, štětinami nahoru).
Před natíráním nezapomeňme dřevěný povrch očistit čili zbavit mastnot a nečistot, ideální je ho také lehce obrousit jemným smirkovým papírem. Technika natírání trochu záleží od použitého nátěru, ale obecně se dá říci, že byste neměli nic zkazit, když budete postupovat pečlivě po létech (je ale nutno se samozřejmě ujistit na etiketě výrobku, který používáme, např. u oleje či fermeže se používají i kruhové pohyby). Pracujeme systematicky, vždy dokončujeme začatou plochu a to od jednoho kraje k druhému (výběr už je celkem jedno, záleží na naší náladě a také například na tom, jestli jsme praváci nebo leváci).