Rozdělení nosných vodorovných konstrukcí část 1.

Na začátek trocha terminologie.

Vodorovná nosná konstrukce( dále VNK) = strop ( slouží k oddělení jednotlivých podlaží) a podlahy ( dílčí konstrukce, skládané ve vrstvách na nosném podkladu- stropě)

Úkolem této konstrukce (strop), je přenos zatížení působících nejen na konstruci samotnou, ale i na podlahu, do svislýchnosných konstrukcí (nosných zdí- proto si určitě vyžádejte statika při zásahu do nich. Může se stát ze vám sousedi spadnou na hlavu).

VNK zde rozdělíme podle použitého materiálu na:

Dřevěné

želeobetonové –

Keramické –

kombinované –

Další konstrukce, pro jejich řídké použití nebudu uvádět.

Dřevěné – povalové

Trámy kladené do 10 cm hlubokých drážek v nosné zdi (možno i na římsy) na doraz, vodorovně vedle sebe a spojené klínky, či skobami. Délky kladených trámů jsou nejvýše 4,5 bm, při větší délce se používají válcovité ocelové výstuže. skladba stropu je následovná směrem od podlahy- podlaha, rošt, zásyp, trámy, rákos, omítka (z nějakého důvodu mi nejdou vkládat obrázky, takže se zatím spokojte s popisem)

Dřevěné – trámové

Trámy se ukládají do obvodových a středních nosných zdí nejvýše 1,25 bm od sebe a kvůli vzlínající vlhkosti mírně odsazené od zdí. Na takto umístěné trámy se kolmo kladou stropnice nejlépe ve dvou protitažných vrstvách, zakotvených kleštinami do trámů.

Dřevěné – fošnové

Nosnou konstrukci zde zajišťují fošny o rozměrech cca 80×260 mm, kladených 500 mm od sebe a kolmo ukotvenými vzpěrami zabezpečené proti přepadnutí. Poté jsou fošny zezhora i zespoda obložené prkny a vyplněné izolací. Složení opět od podlahy – podlaha, rošt, zásyp štěrkem, prkna ( záklop), fošny a vzpěry, prkna(podbití), rákos, omítka.

5 odpovědí na “Rozdělení nosných vodorovných konstrukcí část 1.”

  1. prosim o radu, na chalupe jsme museli vymenit strop, protoze byl od cervotoce. Dali jsme nove tramy a od stropu pokoje jsme postupovali takto: sadrokarton, parofolie, zluta izolacni vata a ted nevime, jak dal. Mame dat na vatu opet parozabranu nebo papirovou lepenku, potom privrtat k tramum prkna, nebo jiny zpusob. Podotykam, ze strecha je klasicka bez folie pod taskama. Samozrejme se na pude prasi, proto prosim o radu, jak dokoncit strop-podlaha pudy. Dekuji

  2. : pokud tomu dobre rozumim, mate mezipatro na tramech zaprenych na nosnych zdech, strop ve spodni mistnosti jste jiz udelali. Pokud jste si jisti nosnosti tramu, pak vam zbyva polozit rost, doporucuji dvojity se zasypem liaporu, na rost polozit krizem fsb, nebo osb desky ( lpe osb) a navrch podlahovou krytinu pokud si nebudete vědět radyzavolejte 724326205 přijedu se podívat

  3. Dobrý den,
    na stodole mám prostor 6.1×6,7m, který není kryt stropem (pouze zastřešen). Uvažuji udělat jednoduchý trámový strop. Nejsem si jist jaký průřez trámu při délce 6,1m zvolit tak, aby nedošlo k prohnutí. Strop nebude výrazně zatížen. Ponese váhu dřevěného záklopu z fošen popř. sezonně uložené věci. Byl by průřez 20x12cm při roztěči cca 100cm dostačující? Existuje pro to nějaké tabulky? Dále zvažuji umístění schodů pro přístup na nový strop do výšky cca 250cm. Tzv. výměnu, lze uskutečnit jen pro jeden trám nebo pro dva součastně? Děkuji za radu.

  4. Dobry den, rekonstruuji RD a po obnzeni omitky jsem si vsiml,ze nad okeni preklady 140×140-1700 nejsou orientovany spravne. Tzn. znackou nahoru.Jsou otoceny o 90°.Je to moc veliky problem? Muzu je tak nechat?Nespadne to. Dekuji Dalibor Krapek

  5. Dobrý den,
    U prekladu urcuje toto oznaceni, kterym smetem je orientovana nosnost, tzn kde je vylozena armatura. Pokud je otocen o 90 stupnu, znamena to ze je nosnost zvysena pouze na jedne strane. Pokud konstrukci nebudete zatezovat nadmerne a jiz to takto stalo, nemelo by se nic zvlastniho stat

Komentáře jsou uzavřeny.