Pracovní náčrty půdorysů, řezů, pohledů a případných podrobností při zaměřování jednoduchých stavebních objektů kreslíme tužkou od ruky na volné listy formátu A4 nebo A3.
Kresbu se snažíme provádět přibližně v měřítku 1:50 pro dobrou přehlednost náčrtu a pro vytvoření dostatečné plochy pro zapsání všech potřebných kót. Je-li objekt příliš rozsáhlý, zobrazí se jeho část na jednotlivé listy podle velikosti použitého formátu.
Pracovní náčrty půdorysů, řezů, pohledů a případných podrobností se zakreslují v souladu s platnými ČSN, vztahujícími se k zakreslování prvků a konstrukcí ve stavebních výkresech:
– obrysy konstrukcí a prvků, které protíná myšlená rovina řezu, se zakreslují tlustou plnou čarou;
– obrysy konstrukcí a prvků viditelných pod nebo před rovinou myšleného řezu, rozhraní jednotlivých hmot zobrazovaných v řezu se zakreslují tenkou plnou čarou;
– obrysy konstrukcí a prvků pod nebo před rovinou myšleného řezu zakrytých jinou konstrukcí, osy šikmých dřevěných prvků v krovu se zakreslují tenkou čárkovanou čarou.
– Obrysy konstrukcí a prvků nad myšlenou rovinou řezu se zakreslují tenkou čerchovanou čarou se dvěma tečkami;
– Osy souměrnosti kovových nosníků a průvlaků , sklopené oblouky kleneb, pásů, záklenků apod. se zakreslují tenkou čerchovanou čarou;
– Rozhraní hmot v pohledu (např. nášlapných podlahových vrstev) se zakreslují tenkou tečkovanou čarou.
Pracovní náčrty se kótují zpravidla průběžnými mírami (tzv. staničením), pouze u stěn, které jsou rovné nebo bez otvorů, se píše míra podél zobrazované stěny.
Výškové kóty se zapisují v souladu s ČSN relativními výškovými kótami. Srovnávací rovina se volí v úrovni podlahy 1. nadzemního podlaží a označuje se + 0. Ostatní výškové kóty se určují oměrnými svislými mírami vztaženými k relativní výškové úrovni jednotlivých podlaží.
Pracovní náčrty doplňujeme textovými poznámkami, ve kterých zaznamenáváme podstatné skutečnosti stavebního objektu, které nejsou patrné z kresby.
V pracovním náčrtu půdorysu stavebního objektu se zakreslí a přesně polohově a výškově okótují všechny podstatné stavební prvky a konstrukce ve vodorovné myšlené rovině řezu.
V půdorysu běžného podlaží se zakreslují svislé nosné i nenosné konstrukce (stěny, příčky, komíny), vodorovné konstrukce, viditelné stropní prvky – průvlaky, trámy, římsy, proniky kleneb, sklopené čelní oblouky kleneb, schodiště (stupně, podesty, případně zábradlí), pevné zařizovací předměty (vestavěný nábytek, vany, umyvadla, mísy WC apod.), viditelná instalační vedení (vodovodní a plynovodní vývody, instalační šachty, vpustě, kanály, uzávěry, radiátorová otopná tělesa, elektrorozvaděče, větrací otvory apod.) a strojní zařízení (výtahy).
V půdorysném zobrazení krovu se vyznačí vazné trámy, pozednice, vaznice, sloupky, pásky, vzpěry, kleštiny, výměny, zakotvení pozednic, proniky střešních rovin, okapy. Dále se zaměřují stěny, příčky, komíny včetně komínových dvířek, pilíře, vstupy a výlezy na střechy a půdy, vikýře, střešní okna apod.
Pro výškové zachycení prvků a konstrukcí v pracovním náčrtu půdorysu se zaměřují výšky podlah, světlé výšky místností, vzepětí kleneb od patek k vrcholu, výšky parapetů a nadpraží, schodišťových stupňů a podest apod. Všechny výškové míry v podlaží se vztahují k relativní výšce jednotlivých podlaží stanovené od srovnávací roviny + 0 .
Drobnější architektonické části stavebního objektu se podle potřeby vykreslí v detailu (např. ostění oken a dveří, schodiště, zábradlí) na volném místě pracovního náčrtu nebo ve zvláštní příloze.
Pracovní náčrt půdorysu se doplní v jednotlivých místnostech o způsob využití místnosti, druh nášlapné vrstvy podlahy a světlou výšku (S. V.) a dále se doplní textovými poznámkami.
Pracovní náčrt svislého řezu stavebním objektem provádíme zpravidla v místech plánovaného svislého řezu ve stavebních výkresech skutečného stavu. Většinu rozměrů potřebných k zhotovení pracovního náčrtu řezu získáme z pracovních náčrtů půdorysů jednotlivých podlaží.
Rozměry stavebních prvků a konstrukcí nezaměřených v půdorysech doměříme oměrnými mírami. Jedná se o výškové zachycení některých detailů, výškové zaměření prvků krovu (vazných trámů, vaznic, pozednic, půdních nadezdívek, pilířů, komínů apod.), výstupků, viditelných instalací apod.
Pro objasnění složitějších vztahů prvků a konstrukcí v objektu je vhodné provést zaměření a vykreslení dílčích řezů, např. vedlejším schodištěm, klenbami v části místnosti apod.
Podle potřeby doplníme pracovní náčrt řezu textovými poznámkami.
Pracovní náčrt pohledu na stavební objekt odvodíme z pracovních náčrtů půdorysů jednotlivých podlaží a řezů – okna, balkonové dveře, dveře, balkony a lodžie, výšky hřebene a proniků střešních rovin, vikýře, komíny, atiky apod.
Nezaměřené stavební a architektonické prvky a konstrukce (výšky komínů, sloupy, vnější ostění, výklenky, římsy) zaměříme podle možností oměrnými polohovými a výškovými mírami a doplníme fotodokumentací tak, aby z ní byl patrný celkový vzhled a stav všech průčelí zaměřovaného objektu i s návazností na sousední zástavbu.
Složitější architektonické prvky vykreslíme v detailu a vhodně doplníme fotodokumentací.
U detailů, jejichž proměřování je velmi obtížné a pracné nebo prakticky nemožné, pořídíme pouze fotodokumentaci doplněnou při snímkování vhodným měřítkem, např. přiložením metru.
Pracovní náčrt řezu doplníme textovými poznámkami vystihujícími zejména druh a kvalitu fasády, střešní krytinu apod.