Asi každou ženu potěší, když jako dárek nebo k nějakému dárku dostane ještě krásnou kytici. Ale předáním květů ještě práce nekončí. Pokud nechceme, aby po jednom či dvou dnech ve váze nezůstalo jen cosi oschlého či shnilého, musíme doma ještě o řezané květy správně pečovat. Odvděčí se nám krásným vzhledem a také mnohem déle vydrží.
1. když přineseme květiny domů, necháme je chvíli přizpůsobit se teplotě domácnosti, odstraníme z nich obal a seřízneme jim ostrým nožem šikmo stonky. Díky hladkému a šikmému řezu bude plocha, kterou vstřebávají vodu výrazně větší.
2. do vody ve váze můžeme přidávat i živiny. Dostaneme je de facto v každém květinářství a tam bychom se také měli dozvědět správné dávkování.
3. nesmíme zanedbat ani péči o vázu. Před naplněním vodou by měla být co nejdokonaleji umytá. Nejlepší vázy jsou skleněné, ve kterých můžeme snadněji kontrolovat hladinu a kvalitu vody.
4. voda by měla být převařená, pokud to z nějakého důvodu nejde, tak použijeme odstátou. Nejmenší životnost mají květiny, které vložíme do vody natočené rovnou z kohoutku. Ideální teplota vody pro řezané květiny je mezi třiceti až čtyřiceti stupni – obsahuje méně kyslíku a tím pádem nám kytice pomaleji vadne. V létě nikdy nedáváme květiny do ledové vody.
4. tu část květin, která bude ponořena do vody zbavíme listů a větviček.
5. trny u růží neodstraňujeme.
6. pokud máme květinu, která hodně dlouho vydrží, měli bychom jí relativně často měnit vodu – v hnijící vodě nám po přibližně třech až čtyřech dnech začne hnít všechno. Jestliže vodu měníme denně, nemusíme přidávat živiny, ale zároveň bychom měli kytku každý den seříznout šikmo o přibližně jeden až dva centimetry. Při každém měnění vody myjeme pořádně vázu.
7. řezané květiny déle vydrží, pokud budou v nějakém chladnějším místě. Pokud možno je nestavíme na okna nebo k topení či k miskám s ovocem či zeleninou. Pokud možno na noc je přesouváme do co nejchladnější místnosti.
8. pokud si květiny řežeme sami na vlastní zahrádce nebo někde v přírodě, nejlepší dobou je pro to odpoledne.