Zimní období s sebou přináší některé z nevýhod, které se v letních měsících neobjevují. Jednou z nich je například nižší frekvence větrání obývaných prostor. Vzhledem k vnějším nízkým teplotám se snažíme zachovat si co největší množství vytvořeného tepla. Tento postup ovšem může zapříčinit některé problémy, mezi které patří i vznikající plíseň kolem pevně těsnících oken.
Plastová okna i dřevěná eurookna mají vysokou těsnost, což šetří naši energii i peníze. Ovšem lidé, obývající daný prostor, vytvářejí svým způsobem života celkem velké množství vlhkosti. Jde o činnosti jakými jsou vaření nebo standardní provoz koupelny, ale i s námi bydlící květiny či akvárium s rybičkami. Navíc spousta zařizovacích věcí v místnostech, například záclony, závěsy, koberce, dřevěné prvky v interiéru, ale i stěny místností, do sebe absorbují volnou vlhkost.
Doporučená vlhkost v obytné místnosti by neměla přesáhnout 50 % a vnitřní teplota by se měla standardně pohybovat v rozmezí 20 – 21°C. Pokud vlhkost a teplota dosáhnou v interiéru vyšších hodnot, je pravděpodobnost vzniku kondenzátu velmi vysoká.
Zde pro příklad uvádím tabulku produkované vlhkosti:
Člověk
Mírná aktivita 30 – 60 g/h
Středně těžká práce 120 – 200 g/h
Těžká práce 200 – 300 g/h
Koupelna
Vanová lázeň: 700 g/h
Sprchování: 2 500 g/h
Kuchyně
Vařící a pracovní postupy: 600 – 1 500 g/h
Denní průměr: 100 g/h
Pokojové květiny
Fialky: 5 – 10 g/h
Kapradí: 7 – 15 g/h
Gumovník: 10 – 20 g/h
Prádlo
Sušení: 50 – 200 g/h
Dýcháním a pocením se při běžné aktivitě, se mohou z našeho těla odpařit až tři litry vody denně. Při standardních denních činnostech, mezi něž patří koupání, sprchování, vaření, sušení prádla či vytírání podlahy, vzniká množství vodní páry, které odpovídá dalším minimálně dvěma litrům vody. Pokud se zaměříme na tradiční čtyřčlennou rodinu, tak ta vytvoří během jediného dne přibližně 14 litrů vody.
A právě v případě zimního počasí nám tak v interiéru vzniká teplý a vlhký vzduch, který díky našim novým zcela těsnícím oknům, nemá možnost úniku z uzavřeného prostoru. Hromadí se v chladnějších místech, např. u oken a vzniká problém plísní.
Je pravdou, že stará okna, která netěsní, řeší problematiku větrání interiéru sama od sebe. Po výměně netěsnících oken za nová – těsnící, přestane být nahromaděná vlhkost samovolně odváděna a na povrchu termoizolačních skel se může vysrážet v kapky vody. Ovšem ani tak by orosený sloupec neměl převýšit 5 cm od zasklívací lišty.
V žádném případě se ale nejedná o příčinu, kvůli které bychom měli říci novým oknům NE! Aby se z přednosti izolace nových oken nestal problém, je třeba dodržovat několik zásad:
• Každé ráno vyvětrat všechny místnosti po dobu cca 5 minut.
• Během dne větrejte v závislosti na množství vlhkosti ve vzduchu.
• V zimním období větrejte častěji otevřením celého okna.
• Nezapomeňte vždy vypnout topení.
• Větrání pomocí mikroventilace nebo sklopené „větračky“ v zimních měsících není ekonomické, protože Vám vznikají vysoké ztráty energií. Tento způsob větrání je naopak vhodný v letním období.
• Během vaření, praní, sprchování a podobných činnostech je nutné větrat častěji.
A jak se tento problém řeší u novostaveb, kde je vzhledem k nedávno dokončeným stavebním pracem vysoká pravděpodobnost obdobných problémů? Již ve fázi stavebních prací, jakými jsou omítání a betonování, je důležité pořádně větrat. Vlhkost z důsledku těchto prací trvá u novostaveb rok nebo i déle, ale je třeba s ní vždy počítat