Nedá mi to, než se podělit o nápad, který posledně napadl souseda, když jsem si vychutnával trošku letního relaxu na chalupě. Tedy napadl, to možná není nejpřesnější slovo. Řešil problém, jak zařídit schody do přístěnku, které ale kvůli prostoru přímo nad vstupními dveřmi do domu bohužel nemohou být napevno.

Původně tam totiž bývala pavlač a teprve na ní v dřívějších časech vedly schody, tedy asi o necelých metrů dál, ale dřevěnou pavlač mu sežral nemilosrdný červotoč a bylo nutné ji kvůli bezpečnosti odstranit. Udělat schody “dopředu” by ani při nejlepší vůli nešlo, byly by mimo střechu. A chodit tam nahoru pro slámu a seno po skládacích by bylo o život a nebo přinejmenším opravdu hodně nepohodlné a také nepraktické. Až ho napadlo velmi smysluplné řešení. Nejlepší by bylo si udělat schody sklápěcí.

Nikoliv skládací, ale sklápějí, respektive zvedají, se vcelku. Schodiště přitom po stáhnutí vypadá vcelku klasicky. Jsou to  jen obyčejné dva dřevěné trámky, mezi nimi jednotlivá prkna a po straně samozřejmě zábradlí. Jenže první a poslední schod netvoří jen prkno, ale rovnou pořádný trámek a díky tomu nám vzniká opravdu pevný rám, který vydrží opravdu solidní zátěž.  Celé je to nahoře na zdi připevněno na dvou ohromných pantech. A posledních asi půl metru zábradlí je posunuto asi o pět centimetrů a přiděláno přímo na zdi, ne na schodech, ty do toho jakoby přirozeně “zapadnou.” Ke spodní části sklápěcích schodů je u zdi přivázáno lano, které jde pod střechu, tam se táhne přes dvě kladky a je na něm protizávaží. Schody tak s pomocí háku na krátké násadě spustí či zvedne i dítě a jsou opravdu velmi praktické. Nákres bohužel soused nemá, ale jak je určitě poznat s popisu, jedná se o opravdu jednoduchou záležitost, kterou si každý může navrhnout sám a přizpůsobit přesně na míru svým vlastním domácím podmínkám.