Voda je jedním z nejatraktivnějších prvků zahradní architektury, ať se vyskytuje v podobě jezírka, rybníčku, studánky nebo potůčku, který zahradou protéká. V každé roční době vytváří jinou scenerii a náladu, dokreslovanou vodními a bahenními rostlinami a živočichy, kteří zde žijí.

Na velikosti jezírka záleží, nakolik se nám podaří vytvořit přírodní rovnováhu: čím větší vodní plochu vybudujeme, tím budou podmínky pro biotop rozmanitější. Při hledání ideálního místa pro zahradní jezírko musíme brát v úvahu nejrůznější aspekty. Mohlo by se totiž stát, že v některých lokalitách narazíme na skálu, či jiné problematické překážky, jakými mohou být třeba zbytky základů, elektrické vedení nebo kanalizace. Dáme přednost volnému prostranství. V místech, kde rostou listnaté stromy, by padající listí kalilo vodu. Abychom se vyhnuli růstu řas, měli bychom se však vyvarovat trvale osluněných míst, na nichž by se voda příliš ohřívala.

Fólie

Umělé vodní nádrže tvoříme většinou tak, že vykopeme základy, které vyložíme fólií. Při jejím nákupu je nejdůležitějším kritériem tloušťka fólie, většinou od 0,5 do 2,9 mm. Ceně zpravidla odpovídá možnost zatížení a dlouhodobá trvanlivost. Pro rybníček o velikosti přibližně 10 m2 vodní plochy by neměla přicházet v úvahu plastová fólie o tloušťce menší než1 mm. Všechny druhy fólií jsou UV stabilní, což znamená, že mohou být přímo a trvale vystaveny působení slunečních paprsků a přesto zůstanou bez prasklin nebo jiných defektů. Většina fólií je černá, existují i tmavohnědé nebo tmavozelené, zabarvení ale není pro funkci budoucí vodní nádrže důležité.

I když je kvalitní fólie velice pevná, je důležité zbavit nerovné dno ostrých hran a výstupků: kromě různých kamenů s drsným povrchem představují největší nebezpečí zbytky kořenů keřů či stromů. Pod fólii patří vrstva mirelonu (vláknité rouno, které se používá například pod plovoucí podlahy).

Fólie je široká 2 až8 metrů, a proto budeme u většího jezírka muset jednotlivé pásy spojovat. Vše proto předem důkladně proměříme a vypočítáme potřebnou délku a šířku s půlmetrovou rezervou. Roli fólie rozbalíme na trávníku, rozměříme a ostrým nožem nebo nůžkami rozdělíme na požadované úseky. Spojování jednotlivých kusů můžeme provést horkým vzduchem nebo lepením. Ať již pracujeme s horkovzdušnou pistolí nebo části spojujeme speciálním lepidlem, podložíme si budoucí šev pevnou deskou.

Břeh rybníčka

Po vyložení dna věnujeme zvýšenou pozornost krajům rybníčku. Musíme je upravit tak, aby okraje fólie nebyly vidět. Tam, kde povrch fólie není rovný, vytvoříme ostré přehyby a důkladně je uhladíme, aby rybniční voda nemohla po silných deštích, kdy hladina stoupne, vytékat z nádrže a zaplavovat části břehů. Nejjednodušší je okraj fólie k pobřežní zemině nebo kamenům připevnit několika vrstvami širokých pruhů tkaninové či plastové lepenky, která spolu s ostatním materiálem vytvoří jakýsi ochranný vyvýšený břeh. Přesah fólie přes venkovní okraj rybníka by měl být nejméně10 cm, přebytek odstraníme a potom teprve okraj zajistíme lepenkou. Napustíme asi třetinu obsahu rybníčku vodou, čímž se fólie natáhne o několik centimetrů směrem dovnitř. V další fázi se věnujeme stabilizaci fólie a úpravě břehu: poslouží nám zemina, drny, trávníkové koberce, vyšší křovinaté porosty i kameny. Jednu část břehu můžeme osadit nižšími křovinami nebo porosty a na druhé rozvinout trávníkový koberec. Břeh dozdobíme kameny různých velikostí a vzhledu, které zároveň fólii zatěžují a slouží i jako bezpečnostní pojistka proti jejímu nežádoucímu pohybu.

Pravidelné tvary

V přísně formální zahradě, kde se stejné tvary opakuji, působí nejlépe nádrže pravidelných tvarů. Nabízejí sice menší možnost osázení břehů a vybudování močálu s bahenními rostlinami, ale můžeme v nich pěstovat širokou škálu vodních rostlin a ryb.

I pravoúhlé vodní nádrže můžeme vybudovat pomocí fólie, ale záhyby v rozích jsou nevzhledné a je nutné je maskovat pečlivě zvolenými rostlinami. V některých obchodech jsou k dostání hotové nádrže z fólie, která je v rozích svařená. Pravidelnou nádrž můžeme postavit i z cihel nebo betonových tvárnic a natřít speciálními vodovzdornými nátěry na bázi pryskyřice nebo asfaltu.

Přírodní uspořádání

Klidná voda přináší do zahrady pokoj a mír. Nepravidelné nádrže se budují snadněji než pravidelné a divoká zvířata se k nim pro snazší přístup k vodě často uchylují. Tyto tvary také usnadňují osazení bahenními rostlinami.

Koupací jezírko

Koupací jezírka nám umožňuje nejen vytvoření okrasného prvku vodní plochy, ale i koupání (v zimě i bruslení) na vlastní zahradě. V takovýchto jezírkách se voda čistí pouze biologicky.

Koupací jezírko se skládá ze dvou částí. První je nejhlubší zóna ve středové části, kde se můžeme koupat a také snadno vstoupit do vody. Není v ní ani substrát, ani rostliny. K jejímu vybudování nám slouží nejčastěji právě fólie. Druhou částí, která je přibližně stejně velká jako část první, je klidná vodní hladina, jejíž hloubka se svažuje asi do jednoho metru, dno je vyplněné substrátem a osázené vodními a bahenními rostlinami, které právě vytvářejí spolu s mikroorganismy ve vodě biologickou rovnováhu.

Tekoucí voda

Bublající potůček vyvolává pocit divoké přírody. Vytvořit ho můžeme i uměle. Pohyb a zvuk vnesou do zahrady i tryskající fontána, kaskády nebo proud vody tryskající ze zdi.

Při pořizování kaskády nebo fontány si musíme vybrat čerpadlo s odpovídajícím výkonem (ten se měří v litrech za hodinu). Protože záleží na tom, zda bude na čerpadlo napojen také vodní filtr či další kaskáda nebo vodotrysk, je problém složitější a raději se o jeho volbě poradíme ve specializované prodejně. Silný tok vyžaduje přirozeně instalaci výkonného čerpadla, malou fontánu však stačí uspokojivě obsluhovat i malá vodní pumpa.

Čerpadlo a filtr

O koloběh vody se stará pumpa ponořená do jezírka. Použili jsme model o výkonu 150 litrů za minutu. Pomocí dvou velkoplošných křidélek dokáže popohánět i velmi znečištěnou vodu. Bubnový filtr je snadno odnímatelný, a tak ho lze dobře čistit. U většiny typů ani není třeba čerpadlo odpojit. Válcový filtr zachycuje až 8 mm velké nečistoty (např. odumřelé časti rostlin a exkrementy ryb). Vhodným filtrem odstraňujeme nejen drobné řasy, prvoky, nálevníky a bakterie, hnilobné produkty rostlinného i živočišného původu, ale i mechanické a chemické nečistoty, které škodí rybám. Filtr je nutné občas vyprat a nebo vysát nečistoty, protože látky, které se v něm usazují, se následně rozkládají a filtrační cirkulací se mohou ve velmi jedovaté podobě dostat zpět k rybám. Rozkladem odpadních látek ryb, ze zbytků tlejících rostlin a rozkladem nespotřebované potravy vznikají zejména dusíkaté látky. Moderní čerpadla mají nižší spotřebu energie.


  1. Roman says:

    Dobrý den moc prosím o radu nedávno jsem si postavil zahradní rybníček a asi před týdnem se mi stama začla vypouštět voda netuším vubec kde tak bych potřeboval poradit jestli někdo neznáte něakou fintu jak najít díru v rybníčku děkuju moc za odpověd..

Comments are closed.