Domácí rychlokvašky dozrávají ve slaném nálevuJednou z možností, jak zpracovat okurky v létě je výroba domácích rychlokvašek neboli kvašáků. Recept je extrémně snadný, zvládnout by ho měl každý hned napoprvé. Rychlokvašky potěší nejen naše chuťové buňky, díky mléčnému kvašení prospějeme hodně i zdraví.

Když chceme vyrábět rychlokvašky v domácích podmínkách, nepotřebujeme k tomu nějaké přesné váhy, klasický recept byl vždy od oka. Musíme si nachystat okurky podle toho, jak velkou máme nádobu, sůl, kopr, křen, česnek a hořčičné semínko. Případně je můžeme obohatit ještě bobkovým listem, novým kořením, chilli a pepřem – vším nebo kombinací, záleží to na našich chuťových preferencích. Velkou pozornost věnujeme výběru okurek, neměly by být nahnilé, měly by mít hezkou zelenou barvu a na omak by měly být tvrdé. Jak je asi každému jasné, nejlepší budou od nějakého farmáře a ne z velkého supermarketu. Skvělá je i pramenitá voda, ale samozřejmě pokud k ní nemáme dostup, naprosto stačí to, co nám doma teče z kohoutku. Je užitečné si také sehnat vinné či/a dubové listy, případně listy z černého rybízu.

No a teď už přišla řada na samotný recept. Okurky musíme velmi pečlivě očistit pod tekoucí vodou – často je lidé dávají do vany a drbou kartáčkem (jestli jsou hodně hořké, tak je pak na pár hodin necháme naložené ve studené vodě). Další suroviny jako je například kopr, česnek, křen či listy také pořádně očistíme případně oloupeme nebo oškrábeme. Okurky naskládáme do vybrané větší sklenice, na střídačku s na čtvrtky nakrájenými stroužky česneku, špalíčky křenu, listy a koprem. Poslední okurka by měla být takových pět centimetrů pod okrajem. Posypeme je hořčičným semínkem, případně můžeme poprášit chilli a přisypat pár kuliček pepře. Nyní si ještě připravíme slaný nálev. Ten je také naprosto banální, prostě uvaříme vodu se solí – na litr přibližně lžíce – a jestli svůj recept upravujeme novým kořením či bobkovým listem, tak ty do vroucí vody přidáme také (na pětilitrovou sklenici naprosto stačí nějakých šest kuliček a tři listy). Slaný nálev můžeme nalít na okurky i s kořením ještě horký, zrychlí to domácí výrobu rychlokvašek, ale chutnější jsou zalévané nálevem studeným – jsou křupavější a mají výraznější chuť. Rychlokvašky musí být kompletně ponořené (jinak začnou chytat plíseň), na vrch se obvykle dává ještě talířek či sklenice, které je drží pod hladinou.

A co dál?  Čekáme a kontrolujeme kříst neboli usazeninu, která nám vzniká na povrchu. Je dobré jí trochu jednou za čas odebrat, aby nám nepřitahovala octomilky a případně nechytila plíseň. Také hlídáme, jestli nám rychlokvašky nevyplavou na povrch, v takovém případě je ihned ponoříme, případně dolijeme převařenou slanou vodu – nálev. Při klasickém nakládání se nechávají čtyři až pět dní v teple a pak se přenáší do chladného sklepa. Do deseti dnů by měly být hotové (ale někdo je ochutnává už třetí čtvrtý den – záleží na velikosti). Kvašení lze urychlit nejen horkou vodou, ale také tím, že okurky před nakládáním propícháme. Bohužel jsou potom blátivější, ale někomu to nevadí.