Pokud máte starší zahradu zarostlou s velkými stromy – nejen ovocnými, ale i okrasnými či prostě nějakým klasickým listnáčem, z nichž některé již delší dobu straší uschlými či poškozenými větvemi a u mladších zase je vidět, že by trošku mohly potřebovat upravit.  Samozřejmě je možné si pozvat odbornou firmu na prořezávání stromů a nebo se prostě můžeme  naučit základy této činnosti a řez provést svépomocí.

Na začátku jakéhokoliv prořezávání stromů by měla být pečlivá a dobře promyšlená úvaha, čeho tím chceme dosáhnout. K tomuto zákroku má smysl přistupovat pouze tehdy, když ho opravdu naše stromy či zahrada a nebo dům potřebují. Důvodů může být povícero. K velmi častým situacím patří případ, kdy starý strom brání přístupu světla do oken nebo kdy nějaká větev hrozí pádem a tudíž i úrazem nebo poškozením stavby. Případně nás mohou o něco takového požádat sousedi, kteří řeší problém s našim napadaným listím a nebo je prostě potřeba odstranit staré nemocné větve.  Vždy je lepší vycházet z toho, že prospěšnější je malý “chirurgický” řez. Stejně jako u člověka se slepým střevem nevyndáváme i žaludek a půlku plic i v případě stromů potřebujeme náš zásah omezit pouze na minimum, aby se  mohly rychle vzpamatovat.  Proto se pokuste co nejméně zasahovat do kmene a do hlavních větví. I když strom může náš zákrok přežít, může být později výrazně oslaben a případně i uhynout na následky takovéhoto neodborného řezu. Zvláště stromy s měkčím dřevem při velkých zásazích jednodušeji podléhají škůdcům, chorobám a nebo prostě v zimě mrazu.  Před řezem je dobré se pečlivě na strom podívat a promyslet si které větve budeme odstraňovat. Rozhodně nepřistupujeme rovnou s pilou a ne prořezáváme na slepo. Pokud je strom větší a vy chcete udělat více zásahů, je lepší si pozvat alespoň na konzultaci někoho zkušenějšího – ideální je odborník, ale samozřejmě by ve většině případů mohl stačit i často prořezávající soused.

Aby byl u stromu zachován hezký tvar, měli bychom odstraňovat celé větve a to co nejblíže kmenu. Díky tomu se rána lépe hojí a po několika letech může zarůst kůrou. Ponechávání kusů větví může způsobit vznikání různých otvorů, ve kterých se neustále bude hromadit voda, což v důsledku může znamenat hnití a případně i odumírání celého stromu. Nesmíte také zapomínat, že odstraňování velkých a těžkých větví pouze na jedné straně stromu může ohrozit jeho statiku a tím pádem i bezpečnost osob na vaší zahradě. Jen některé druhy  stromů (patří mezi ně lípy, platany, buky, moruše či habry) dobře snáší pravidelné prořezávání menších větví a díky tomu můžete vytvářet zajímavější tvary korun. Ale i tak nezaměňujme stromy s živými ploty. Pokud budete neustále zmenšovat korunu odřezáváním vnějších větví, ve finále efekt práce bude opačný, protože na místě řezu vám vyrostou místo jedné tři až pět dalších a místo malé ozdobné koruny budete mít obrovské koště.

U neovocných stromů bychom měli k prořezávání přistupovat pokud možno minimálně, za rozumné se považuje jednou za čtyři roky. Starším stromům by se nemělo najednou odstraňovat více než jednu pětinu z jejich koruny a to často znamená například jednu tlustší větev. Další podobný zásah by neměl nastoupit dříve než za dva roky. Důležitá je i správná doba řezu, u stromů s měkčím dřevem by to měl být konec zimy nebo podzim, protože při jarním řezu vylučují příliš mnoho mízy. Stejně tak se s pilou nepřibližujeme ke stromům, které kvetou brzy na jaře. Jiné  prořezáváme při prvních náznacích vegetace.  Suché větve je nejlepší odstraňovat až v červnu. Po řezu bychom neměli zapomínat na zalévání v případě sušších období. Mělo by stačit kolem padesáti litrů na strom. Dostatečný přísun vody je pro hojení rány mnohem důležitější než její ošetření.