V zimě, kdy krátký den a mrazivé počasí omezují možnosti zvířat shánět potravu, můžeme ptáčky pravidelně přikrmovat. O něco významnější roli to hraje ve městech, kde ptáci mají díky spoustě asfaltu a betonu ještě horší možnosti sehnat to správné jídlo. Ale vše co děláme, bychom měli dělat dobře a i k přikrmování ptáků bychom měli přistupovat zodpovědně.

Na začátku bychom si měli uvědomit, že přikrmování by mělo být pouze dočasné. Omezit bychom ho měli na nejnepříznivější týdny v roce, kdy opravdu zvířata mohou mít problémy (obecně bychom neměli je krmit po březnu, někdy stojí za to skončit v únoru, ale dáváme pozor na údaje na teploměru, pokud se znovu vrátí mráz, můžeme opeřencům sem tam něco znovu přisypat). Jestliže budou mít nasypáno pořád bez ohledu na počasí a situaci, velmi rychle se naučí krmit a o přirozené získávání potravy mohou ztratit zájem (a znamená to i například pravidelné vyhledávání nových přírodních zdrojů). A to může být pro ně později, když se například přestěhujeme, fatální. Také nesmíme zapomínat na fakt, že ptáci nejsou odpadkový koš. Rozhodně jim nesypeme nic zkaženého či plesnivého, zbytky koláčů, sušenek a jiných čistě lidských potravin také nejsou v pořádku. Pozor bychom měli dát i na suché pečivo, rychle sákne vodu a tající sníh může být plný různých nežádoucích látek.

Důležité je i správný výběr a umístění krmítka. To by pokud možno mělo mít stříšku a ideální je, když má i vysouvací nebo vyměnitelnou podlahu (lze na ni dát i nějakou překližku). První věc chrání nasypanou potravu před sněhem a deštěm a ta druhá umožňuje lepší udržení hygieny (ptáci pak nemusí lovit zrníčka mezi trusem svých předchůdců). Dobře umístěné krmítko umožňuje jednoduchý přílet a odlet ptáků, není dobré ho dávat na různé prosklené balkóny a terasy. V ideálním případě ho nainstalujeme tak, aby bylo chráněné před nejčastějším směrem silných a studených větrů (což je v našich podmínkách západní a částečně severní).

A čím ptáčky přikrmovat? Na to není univerzální odpověď. Zjednodušeně se dá říci, že nic nezkazíme různými semínky a obilím. Na slunečnici a jiných olejnatých semínkách si pochutnají například sýkorky, ty navíc mají rády zavěšený kousek syrového sádla (nevěšíme nasolený špek a i sádlo by nemělo viset déle než tři týdny) nebo samozřejmě klasický lůj (nesmí být přepálený). Různí vrabci milují proso a pokud k nám létají i větší ptáci, jako například kavka či holub, tak jim můžeme nasypat trochu pšenice nebo dát na menší kousky nakrájené pečivo (zohledníme ale i informaci uvedenou výše, nemělo by příliš namoknout). A jestliže na naše okno přilétají krásní kosi a kvíčaly, tak je můžeme pohostit různým ovocem – počínaje troškou rozinek, přes různé zmražené bobule (před nasypáním je rozmrazíme) až například k nakrájeným kouskům jablek.