Pokud chceme, aby nám pokojové rostliny dobře rostly, musíme je pravidelně přesazovat. Jinak nám začnou chřadnout, přestanou být ozdobou domácnosti a nebo se dokonce s nimi po čase rozloučíme úplně. Přesazování není žádná věda, je jen důležité vědět kdy a také jak na to.

Obecně se dá říci, že mladé rostliny by se měly přesazovat každý rok, u starších můžeme i pár let počkat a opravdu staré necháváme na pokoji hodně dlouho, jen jednou za rok až dva jim měníme vrchní část zeminy v květináči. Nově koupené bychom měli přesadit co nejrychleji, protože většinou nemají moc dobrou zeminu a také bývají umístěné do nepříliš kvalitního květináče. Nejvhodnější je jaro, během kterého rostliny se dokážou nejlépe zregenerovat po jistém šoku, jakým je pro ně přenesení do nové půdy a nádoby.  U rostlin, které se nepřesazují každoročně, se rozhodujeme podle toho, jestli pro ně postupně nezačíná být květináč příliš malý, kořeny se dostávají na povrch nebo vychází dolním otvorem, po zalití voda se voda okamžitě dostane na misku (protekla mezi kořeny, které vyplňují celý květináč), starší rostliny žloutnou nebo přestávají mít tak syté barvy a případně začínají jim opadat listy a nebo květina je prostě už moc veliká a v malém květináčku se nám převrací a musíme ji různě přivazovat a upevňovat.

Jedním z nejčastějších omylů, který lidé při přesazování dělají je výběr špatného, či přesněji řečeno příliš velkého, květináče. Mají představu, že rostlina potřebuje ke svému životu co nejvíce prostoru. Jenže v domácích podmínkách to znamená, že bude vydávat zbytečně moc síly na rozvoj svého kořenového systému a to, co nás zajímá, čili vrchní část se bude rozrůstat výrazně pomaleji a hůře. Správný květináč by měl být o dva až čtyři centimetry v průměru větší než ten předchozí, více je zbytečné. Také by měl mít dole otvor, umožňující odtok příliš velkého množství vody. To jestli si vybereme plastový nebo hliněný nebo keramický bude asi nejvíce záležet na ceně a tom, co se nám v domácnosti líbí. Z hlediska vlastností jsou velmi podobné, ty v plastových můžeme zalévat trošku méně a půda v neprodyšné nádobě je trošku teplejší. Výběr zeminy záleží na tom, jakou rostlinu budeme přesazovat, ve většině případů stačí nějaký univerzální substrát pro pokojové květiny.

A jak postupovat při samotném přesazování? Několik hodin před touto činností bychom měli květiny pořádně zalít. Díky tomu rostlina lépe snese výměnu květináče a také se nám ji podaří výrazně jednodušeji vyndat. Menší květiny otočíme dnem vzhůru a opatrně vytáhneme, u těch větších budeme muset nejdříve přejet po obvodu květináče nožem a pak je jemně vytáhneme nahoru. Jestliže se nám to nedaří, květináč můžeme i rozbít. Pak zkontrolujeme stav kořenů, jestli jsou k sobě příliš “slisované,” tak je trošku povolíme, pokud jsou moc dlouhé a nebo vidíme nějaké zahnívající, můžeme ty tenčí vedlejší opatrně odstranit. Kořenový bal pokud možno příliš nenarušujeme, odstraníme jen jeho vrchní vrstvu. A můžeme v přesazování pokračovat. Do nového květináče dáme na dno drenáž, tu zasypeme tenkou vrstvou vybraného substrátu, vložíme rostlinu, substrát po obvodu doplníme a na hoře květináče ho jemně prsty udusáme (pozor, zemina by neměla být až po okraj, jinak se nám bude vrchem vylévat voda). Nyní už jen stačí pořádně rostlinu zalít (s hnojením stačí převážně několik – 5 až 6 – týdnů počkat, protože substráty jsou plné živin) a máme hotovo.