Ohniště plné popela ze dřevaPo spálení dřeva nebo předmětů čistě rostlinného původu bez jakýchkoliv chemických příměsí (zjednodušeně řečeno prostě z biomasy*) vzniká popel, který nemusíme považovat pouze za nežádoucí odpad a vyhazovat do popelnice. Pokud máme zahradu, osvědčí se také jako velmi dobré přírodní hnojivo.

Přesné chemické složení popela se liší podle vstupních surovin, ale obecně se dá říci, že je velmi dobrým zdrojem vápníku, draslíku, fosforu a hořčíku. Po dokonalém spálení má velmi drobnou strukturu a díky tomu se velmi dobře vstřebá do půdy a živiny, které obsahuje, jsou pro naše rostliny rychle a jednoduše dostupné. Je hodně zásaditý (nejzásaditější je popel z topolu, buku a dubu), takže se hodí při snižování kyselosti půdy. Podle mnoha výzkumů může být popel v mnoha případech při odkyselení a zvýšení výnosů výrazně účinnější než klasická vápenatá hnojiva.

Popel můžeme používat jako hnojivo na zahradě celoročně a protože neobsahuje dusík, který se při spalování uvolnil do atmosféry, je velmi vhodný pro podzimní prohnojování půdy – dostatek fosforu a draslíku nachystá rostliny na náročnější zimní období. Můžeme ho přisypávat přímo, velmi dobře účinkuje také při zlepšování kvality kompostu a takové použití se doporučuje začátečníkům, kteří nevědí, kolik se dá nasypat rovnou na záhon. Nehodí se jen při hodně zásadité půdě a pro rostliny, které vyžadují více kyselosti. Dá se ho sypat i na trávník, ale v takovém případě bychom raději měli přestat používat na nějaký čas hnojiva, která mají vyšší obsah hořčíku, vápníku a železa.

Na zahradě se popel dá použít i jako odpuzovač slimáků. Pruh popela kolem záhonů je pro ně nepřekonatelná bariéra. Bohužel ne úplně dokonalá, funguje jen do momentu dokud nenavlhne, pak bohužel ztrácí účinnost. Tím, že zbavuje půdu kyselosti, může být také dobrým spojencem v boji proti rozrůstání mechu, který si v kyselé půdě libuje.

* popel jako hnojivo používáme na zahradě jen pod podmínkou, že máme naprostou jistotu, že se nám do kamen či ohniště nedostaly nějaké chemické látky (včetně např. nalakovaného či namořeného dřeva) nebo i papír.