Každá renovace, má-li být perfektní, vyžaduje spoustu času, trpělivosti, rozvážnosti a pevnou ruku. Renovace je štafetou různých dílčích kroků a postupů. Během tohoto zdlouhavého procesu se potvrzuje jedno japonské přísloví: “Potěšení nespočívá v dosažení cíle, ale v krocích, které k němu vedou.” Kdyby těchto dílčích kroků a potěšení z práce nebylo, asi by se nepodařilo dílo zdárně dokončit.

V detailu je krása

Vše bychom měli dělat dokonale, se smyslem pro detail i celek a v souladu s koncepcí. Zvláště pak renovace krásných dokladů řemeslného umění našich otců a dědů.

Montáž

Co se týče montáže umyvadla, je vhodné si předem připravit šablonu jeho zadní stěny ze sololitu a provést s ní všechny postupy. Především vytvořit otvory pro zdravotní instalaci a čtyři připevňovací šrouby do zdi. Vyhneme se tím pozdější obtížné manipulaci s litinovým umyvadlem a nehrozí nebezpečí, že nám umyvadlo vyklouzne z rukou a tato cennost se rozbije, nebo se dokonce zraníme. Rovněž si tak zajistíme, že nám bude vše dobře pasovat. Nakreslení obrysu umyvadla na zeď totiž mnoho nepomůže, jelikož musíme vápennou omítku pod obkladem otlouci k provedení omítky nové, vápenno – cementové, dostatečně pevné a tím i vhodné pod obklad.

Ještě před instalací

Před instalačními pracemi se však musíme zamyslet i nad řešením odpadního potrubí a umístěním zápachové uzávěrky. Sifon se musí totiž rozměrově vejít pod litinový kryt, který se nachází pod výlevkou umyvadla. Běžné typy umyvadlových sifonů se rozměrově pod tento kryt nevejdou. Problém lze řešit vytvořením sifonu z kolínek, ale v tomto případě se musíme smířit s tím, že bude velmi těžko čistitelný. Chceme-li použít klasický sifon, potom jej musíme umístit buďto z druhé strany zdi, nebo o podlaží níže, pod stropem, je-li objekt podsklepen. Pokud je však objekt určen pouze k občasnému bydlení, je lepší varianta sifonu na druhé straně zdi, protože jej pak můžeme zapojit tak, aby nad ním byla odbočka s ventilačním kusem. Odpadní potrubí v úseku výlevka odbočka nad sifonem v tomto případě větrá a tím je omezena možnost koroze dutiny výlevky umyvadla. V zimě sypeme sůl rovnou do sifonu odnímatelnou větrací hlavicí a nezpůsobujeme korozivní prostředí v této nešťastné dutině. Že v dutině výlevky umyvadla probíhá nadměrná koroze, bylo zřejmé při renovaci umyvadla. Část pod výlevkou úplně chybí. Pravděpodobně z týchž důvodů chybí i litinový kryt sifonu, který nebylo už na co přišroubovat.

Renovace

Umyvadlo renovujeme novým nátěrem pouze v případě, že se původní smalt dochoval ve stavu, v němž jej už nemá smysl opravovat. Máme-li možnost, dáme zbytek smaltu otryskat pískem. Jinak ho odstraníme oťukáním. Při této činnosti si musíme chránit zrak před odletujícími střípky smaltu. Místa oslabená korozí opravíme epoxymetalem. Po přebroušení smirkovým papírem provedeme nátěr základní barvou na lehké kovy. Pak naneseme trojí nátěr bílým polystyrenovým emailem. Dutinu na odtoku z výlevky umyvadla touto barvou a předtím i základní barvou vylijeme. Vylití se provádí tak, že umyvadlo postavíme “vzhůru nohama” s otvory v mřížce výlevky ucpanými gumovými či korkovými špunty. Barvu vždy nalijeme odpadním hrdlem a pak překlopením umyvadla opět z dutiny vylijeme. K barevné povrchové úpravě je vhodný např. syntetický venkovní email v příslušné barvě. Činnost provádíme nad tácem, abychom v případě rozlití a při méně šikovné manipulaci nepoškodili barvou stůl nebo podlahu. Umyvadlo nakonec dokompletujeme pokud možno původním mosazným výtokovým ventilem a na matice upevňovacích šroubů necháme vysoustružit mosazné krytky. Některé kontury tvaru umyvadla můžeme zvýraznit zlacením, jež provádíme syntetickým bezbarvým lakem s vmíchaným mosazným práškem. Abychom zamezili nadměrnému rozstřiku, je také praktické osadit na výtokový ventil gumový usměrňovač průtoku. Spoj zajistíme stahovací páskou. Při používání takto upraveného umyvadla se musíme vyvarovat jeho čištění abrazivními prostředky, je třeba si uvědomit, že se nejedná o plnohodnotný smalt.