Každý kdo miluje hodně zeleně v interiéru zná ten problém. Pěstovat málo náročné pokojové rostliny to je zábava tak do kanceláří, ale doma se snažíme vybírat různé květinky, které i za cenu větší práce potěší naše oko. Když ale je nutno vyjet na dovolenou, tak najednou musíme shánět někoho, kdo bude chodit k nám pravidelně domů a je přinejmenším zalévat. Existují různé způsoby, které částečně tento problém řeší a nemusíme přitom vymetat hobby markety a kupovat různé samozavlažovací drahé květináče.

Před cestou někam na dovolenou bychom nejdříve měli shromáždit květiny pokud možno v jednom místě, případně pokud se hodně liší požadavky na světlo, tak v několika skupinkách. Bylo by dobré, kdyby vybrané místo bylo spíše zastíněné a vlhčí, ale to samozřejmě záleží od požadavků rostlin. Rozhodně nejsou vhodná rozpálená místa, kde by voda rychle mizela jen tak zbytečně do vzduchu. Ve vybraném místě by měl aspoň trochu proudit vzduch. Pokud rostliny budeme mít v těsnějších skupinách, tak budou také zachytávat svými listy vlhkost, která bude unikat z květináčů.

Jedna z metod, jak udržet rostlinám dostatek vláhy po  delší dobu, je velmi jednoduchá. Potřebujeme několik velkých neprodyšných (nejpravděpodobněji plastových) nádob – misek, do kterých se nám vejdou všechny květináče, co vlastníme. Tyto nádoby naplníme na dně pískem a zasypeme rašelinou, pořádně zalijeme a voila, práce hotova. Podmínkou aby tato metoda fungovala jsou samozřejmě klasické květináče, které mají dole otvor. Po návratu je jen vyndáme, očistíme, rozmístíme na misky s vodou a hotovo. Rašelinu můžeme odložit na příští využití. Majitelé zahrádek v létě mohou u méně náročných květin je prostě zakopat i s květináčem venku.

Dalším způsobem, jak udržet pokojovým rostlinám vlhkost i během dovolených je použití různých sáčků a vytvoření jim jakýchsi skleníků. Do každého květináče zapícháme při okrajích do čtverce čtyři klacíky, špejle či hůlky, které převyšují rostlinu. Nyní už jen květinku pořádně zalijeme, tak aby měla i plnou misku, tu vložíme do průsvitného sáčku (neprotrženého), který je vyšší než celá rostlina a nahoře neprodyšně uzavřeme – tyčky chrání rostlinu před zbytečným pomačkáním a vytváří jí trochu prostoru. V tomto případě můžeme květinu nechat na jejím oblíbeném místě, nesmíme jen zapomínat na to, že falešný sáčkový skleník je vhodný jen na přibližně dva týdny. Po uplynutí této doby nám kytka může začnít plesnivět.

A poslední užitečný způsob je vytvoření jakýchsi zavlažovačů. Květiny seskupíme kolem opravdu veliké nádoby naplněné vodou. Pořádně je zalijeme a poté do každého květináče zahrabeme kousek bavlněného provázku (například tkaničky od bot a nebo tlustý knot), jehož druhý konec vložíme do vody (měl by sahat až na dno). Čím větší výškové rozdíly, tím voda přetéká rychleji. Zvláště u této metody je dobré před odjezdem na dovolenou zjistit, jak dlouho trvá, než květiny a odpařování vyprázdní náš zavlažovač a podle toho případně vybrat větší a nebo rozdělit kytky na více skupinek