Octomilky, dva až tři milimetry drobné mušky, se objevují znenadání, zamoří obydlí a pokud proti nim nezakročíme, máme na dlouho o zábavu (nebo spíš o vztek) postaráno. A pokud nepochopíme, odkud se berou a jak jejich příchodu zamezit, tak jednorázové vyhubení invaze nám nic nedá. V tomto případě je prevence možná mnohem důležitější než samotná likvidace.

Pocit, že se octomilky v naší domácnosti objevily jen tak z ničeho nic a bezdůvodně, způsobuje to, že si je… většinou přineseme domů zvenku.  Abychom byli přesnější, nepřineseme si přímo létající hmyz, ale jeho vajíčka na ovoci nebo zelenině. Druhou možností je to, že si v teplejších měsících přilákáme dospělé exempláře domů nějakou lahodnou vůní. Může se jednat o kompot, zavařeninu, víno, ocet, kečup, chlebový kvásek a nebo je to nejčastěji krásný zápach nějakých zahnívajících či kvasících plodů. A po takové očichávací návštěvě nám milé octomilky zanechají dárek v podobě mnoha velmi drobných vajíček, ze kterých se brzy vylíhne hejno drobného a nesympatického hmyzu.

Z předchozího odstavce by asi každému mělo být jasné, jak bychom měli přistupovat k prevenci. Základem všeho je hygiena. Bezpodmínečně udržujeme čistotu v místech, kde se pracuje s potravinami – čili nenecháváme nikde špinavé nádobí, myjeme pečlivě kuchyňskou linku i jídelní stůl, pravidelně omýváme čistícím prostředkem denně vynášený odpadkový koš (pokud možno používáme nějaký s víkem), čistíme dřez i odpady a samozřejmě pořádně myjeme houbičky a hadry na nádobí. Ovoce a zeleninu bychom měli umýt hned po donesení domů, pokud vidíme nějaký nahnilý kousek, tak ho ihned vyhodíme. Přechováváme je pokud možno v lednici nebo v skleněné míse s poklopem. Pečlivě zavíráme všechny lahve a sklenice, pokud vyhazujeme nějakou nádobu po něčem, co octomilkám voní, a ihned nejdeme s odpadky, tak ji raději nejdříve omyjeme. Organické zbytky potravin bychom před vyhozením do odpadkového koše měli zabalit do nějaké fólie či sáčku a nebo je rovnou vyhodit do kontejneru.

A jak postupovat, když i přes veškerou snahu nám octomilky domácnost zamořily? Způsobů je více, pro vyhubení hmyzu je nejúčinnější kombinace několika z nich:
– tento hmyz létá docela pomalu, takže pokud uvidíme někde větší mrak octomilek, můžeme je velmi jednoduše vysát vysavačem. Octomilky také nesnáší vyšší teploty, takže pokud při jejich hubení chceme zažít trochu adrenalinu, můžeme je pronásledovat nejen s vysavačem, ale i s fénem.
–  v rámci likvidace lze na ně nachystat i pastičku v podobě nádoby, do které nalijeme trochu vinného, balsamicového nebo jablečného octa a k tomu přibližně stejné množství nějakého saponátu co používáme na nádobí. Vše zamícháme a necháme stát tam, kde je octomilek nejvíce. Ráno by měla být nádobka plná vyhubeného hmyzu.
– také můžeme stejný ocet (nebo víno či kus nějaké zavařeniny a nebo třeba nějaké natlučené ovoce) dát do nádobky, tu překryjeme pečlivě potravinářskou fólií, do které naděláme malé dírky – octomilky se dostanou dovnitř, ale ven už to nezvládnou a buď uvnitř bídně zahynou a nebo je další den vyhodíme ven do kontejneru.
– přírodně je můžeme vyhubit i nějakou domácí mucholapkou. Do podélného kusu tvrdého papíru vyřízneme dírku, uvážeme na ni provázek a papír potřeme směsí nejlacinějšího medu a malého množství octa (vybíráme z těch tří druhů uvedených výše). Poté, co se nám na tuto pastičku octomilky nalepí, můžeme ji s klidným svědomím vyhodit ven nebo spláchnout do záchodu.
– s chemií je obecně problém, mimo jiné proto, že octomilky se pohybují poblíž jídla. Takže s kupovanými přípravky opatrně. Z domácích chemických metod  likvidace se doporučují na ně různé laky na vlasy, parfémy a nebo směs tekutého mýdla a vody v rozprašovačí, která by jim měla slepit křidélka (popadaný hmyz raději vždy odstraňme, co kdyby byl jen na čas znehybněný).