Hlíva ústřičná, pěstování
Hlíva ústřičná se stává v posledních letech velmi oblíbenou houbou. Na rozdíl od jiných novodobých zázraků, které se po čase ukážou jako nafouklá bublina, hlíva ústřičná je skutečně našemu zdraví prospěšná, protože obsahuje látky posilující naši imunitu. Hlívu dnes můžeme koupit v téměř každém supermarketu, ale pro mnohé může být příjemnější pojídání houby, kterou si sami vypěstovali. A pěstování hlívy není nijak obtížné.
Pěstování hlívy se dá provádět buď na dřevu, naočkováním sadby do starších řezů do nebo na slámě. Pěstování na slámě je pravděpodobně pro většinu lidí lepší variantou (je rychlejší) a proto se návod týká právě tohoto typu. Budeme potřebovat kvalitní suchou tvrdou slámu, žitnou nebo pšeničnou, která nesmí být zasažená plísní nebo zčernalá. Před samotným pěstováním si musíme slámu kvalitně navlhčit. Jsou na to dvě metody. Při první, rychlejší, suchou slámu dáme do jutového pytle, ten umístíme do nějaké velké nádoby či sudu a zalijeme vodou která má 70-90 stupňů. Druhý den vodu vylijeme a slámu znova zalijeme vařící vodou, když vychladne na nějakých 25 stupňů vyndáme pytel z nádoby a necháme několik hodin v místě, kde nadbytečná voda bude moci postupně odtéci. Při druhé metodě pytel se slámou úplně celý ponoříme do vody a necháme ho v ní (bez vyměňování) dva týdny. Mokrou slámu pečlivě promícháme s pořízenou sadbou hlívy ústřičné, jeden kilogram by měl stačit na přibližně dvacet pět kilogramů mokré slámy. Slámu s hlívou poté pěchujeme do připravených polyethylenových pytlů, jejich šířka může být různá, ale neměla by přesáhnout osmdesát centimetrů, výška může být libovolná. Pečlivě napěchované pytle poté pevně zavážeme. V pytlích uděláme přibližně 20 dvoumilimetrových otvorů.
Hlívu v pytlích poté můžeme pěstovat jak na zahradě tak i případně doma. Pokud vybíráme místo venku tak mělo by být někde ve stínu a chráněné před větrem čili například pod keři nebo stromy. Úplně ideální pro pěstování je nějaký skleníček, ale ten musíme zatemnit. Hlíva roste při teplotách deset až třicet stupňů, nejrychlejší růst ale dosáhne při teplotě kolem dvaceti pěti stupňů. Při teplotě patnáct až pětadvacet stupňů, což je při venkovním pěstování bez problému dosažitelné od jara, by pytle měly prorůst podhoubím přibližně za čtyři až pět týdnů. V té chvíli vytvořené otvory rozřízneme do kříže cca tři centimetry velikého. Hlíva nám poté bude průběžně růst tři až pět měsíců. Poté budeme slámu muset vyhodit a založit novou sadbu. Sláma po pěstování hlívy ústřičné je velmi slušným hnojivem.
V garáži nebo ve sklepě lze hlívu pěstovat celý rok. Pytle dáme do místnosti (vhodná je garáž či sklep) s teplotou patnáct až dvacet stupňů, po čtyřech dnech v nich po obvodu uděláme čtyři řady otvorů velikých jeden a půl centimetru, vzdálenost by měla být přibližně dvacet centimetrů. Podhoubí hlívy by mělo v těchto podmínkách prorůst přibližně za tři týdny. Měli bychom dávat pozor, aby teplota v pytlích nedosáhla 28 stupňů, v takovém případě se jednak množí plísně a navíc při dlouhodobě vyšších teplotách hlíva umírá. Teplotu srážíme případným častým větráním. Prorůstání podhoubí se může odehrávat ve tmě (musíme také stále udržovat vyšší vlhkost vzduchu), ale poté bychom při pěstování měli poskytnout světlo na celý den neboli na přibližně deset hodin (jedna žárovka na cca čtyři metry čtvereční). Když se nám začnou objevovat první houby, tak otvory opatrně (abychom hlívy nepoškodili), o přibližně centimetr rozšíříme. Po první sklizni otvory rozšíříme ještě více nebo pokud to jde, tak můžeme i pytel odstranit. Hlívy vždy sklízíme po celých trsech a nejlepší čas je když okraje největších klobouků v trsu se začnou narovnávat. Životnost pytlů při pěstování v místnosti je stejná jako u venkovního.
Sdílet
Tags: pěstování
