domácí hrubozrnná hořčiceHořčice patří spolu s kečupem k nejoblíbenějším dochucovacím přípravkům používaným v celé Evropě a státech tak zvané západní civilizace. Je snadno dostupná a v závislosti na typu a značce i relativně laciná, proto většina lidí ani nepřemýšlí o její domácí výrobě. Přitom je to celkem škoda. U věcí vyráběných doma máme větší jistotu co do kvality surovin a pokud jsou snadné na přípravu, není důvod je nevyzkoušet. A je je právě případ hořčice, protože základní recept je opravdu jednoduchý.

Nachystáme si tři sta gramů semínek hořčice (světlou či tmavou, můžeme je promíchat a různě experimentovat s proporcemi), jeden a půl sklenice octa (lihový se hodí spíše pro opravdu pikantní hořčice, pro jemnější použijeme například vinný) a dvě lžičky soli. Semínka umeleme. Na jemně mletou je nejvhodnější kávový mlýnek, u hrubozrnné si vystačíme s mixérem. Lze vše také dělat v hmoždíři, který od nás vyžaduje výrazně více fyzické námahy, ale hrubost můžeme snadněji průběžně kontrolovat – a navíc jde o tradičnější domácí postup, neboť jak je každému asi jasné, elektrické přístroje jsou tu s námi jen relativně krátkou dobu a hořčice pochází už z antických časů. V hmoždíři semínka drtíme po malých dávkách, kdybychom jich dali hodně, tak se nám to nebude dařit a navíc nejpravděpodobněji začne lítat po celé kuchyni. Po umletí či rozdrcení přisypeme sůl a zalijeme jednou deci vařící vody. Pořádně promícháme, aby směs byla všude provlhčená. Přidáme ocet, znovu dokonale promícháme a… základní domácí hořčice je hotova. Nejlepší je ji nechat ještě den odstát v pokojové teplotě a pokud nejsme netrpěliví, tak pak ještě může týden dozrávat v lednici (samozřejmě přeložená do vyvařených skleniček). Pozor, chuť domácí hořčice se mírně s postupem času mění, v závislosti na použitých surovinách. Ale to je normální i u té kupované.

Recept se dá různě obměňovat. Jak už bylo zmíněno, lze kombinovat poměry semínek (tmavá pikantnější) a i použití různých druhů octa má vliv na výslednou chuť (na průvodním obrázku je hořčice ze světlých semínek, ale ztmavla použitím balsamicového octa). Když dodáme kurkumu, výslednou chuť moc neovlivníme, ale bude zdravější a získá hezčí zlatou barvu. Dalším klasickým přídavkem je med nebo velmi jemně nastrouhaný křen (ten je skvělý pro všechny milovníky hodně ostrých zážitků). Medu se na výše uvedenou dávku dává lžic pět, křenu o jednu méně. Experimentovat lze i s různým dalším kořením případně místo medu můžeme sladit cukrem. Finální výsledek se občas zjemňuje trochou majonézy, ale pak už je to spíš nějaký dresing.


    • radykutilum says:

      Díky za rozvedení tématu výroby hořčice, jinak Vás web je super (předevčírem jsme inspirováni vašim receptem doma pekli ruské pirožky 🙂 )

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

You may use these HTML tags and attributes:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

Pro přidání komentáře vypočítejte (ochrana proti spamu) Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.