Dlažba

10/11/2008 in Naše zakázky, podlahy

Keramická dlažba se v bytech uplatňuje nejčastěji v koupelnách, na toaletách, vstupních halách a kuchyních. Jsou ideální podlahovou krytinou na podlahové vytápění. Nyní moderní velkoformátové dlaždice však vypadají velmi dobře i v obývacím pokoji.

Dlažba má výborný tepelný odpor, proto teplo dobře akumuluje a potom pomalu uvolňuje. Patří mezi ekologické materiály, má téměř neomezenou životnost a hodí se prakticky do každého bytu.

Typy dlažby

Keramické dlaždice se dělí zejména na glazované a neglazované. Jejich povrch může být hladký nebo reliéfní. Velký zájem přetrvává o leštěné vysoce slinuté neglazované dlaždice, které v lesklém provedení připomínají leštěný kámen a mají kvalitní přesnost umožňující pokládku s minimálními spárami. Vyznačují se též velmi nízkou nasákavostí (pod 0,1 %) a tím i dokonalou mrazuvzdorností, vysokou pevností v ohybu i velkou odolností povrchu proti opotřebení. Novinkou na trhu jsou takzvané glazované porcelánové gresy neboli glazované slinuté dlaždice.

Ve starých stylových domech vypadá velmi dobře cotto, neboli terakota. Jde o dlaždice a tvarovky z pálené hlíny. Vyznačuje se extrémní tvrdostí a vypadá dobře i v moderních interiérech.

Na co se ptát při výběru dlaždic:

* na stupeň odolnosti vůči otěru:

- jednička a dvojka stačí do koupelen a na WC, náročnější provozy v bytě vyžadují vyšší stupeň. Do vstupních hal a předsíní je vhodnější stupeň tři. Čtyřka patří dlažbě, která vydrží téměř vše, tedy i ten největší provoz.

* protiskluzová úprava

* mrazuvzdornost:

- pro tu je podstatná nasákavost. Čím nižší, tím budou dlaždice odolnější. Mrazuvzdorná dlažba nesmí mít nasákavost vyšší než 3 %.

* odolnost vůči chemikáliím

* kalibrace, neboli rozměrová a rovinná přesnost.

Vedle výběru vhodného dezénu, barvy a velikosti záleží i na vhodné spárovací hmotě a ochranných hranách (profilech). Nezapomeneme ani na to, že konečný dojem vytváří zakončení, keramické sokly. Tyto pásky se vyrábějí ve velikostech odpovídajících formátům dlažby a jsou z estetického i praktického hlediska nenahraditelné. Chrání stěnu před vlhkem při vytírání. Protože se však nevyrábějí ke všem druhům dlaždic, můžeme je nahradit rozřezanými dlaždicemi či plastovými, hliníkovými či mosaznými ukončovacími profily.

Nesmíme zapomenout také na zvukovou izolaci, např. 5 mm silnou speciální fólií.

Nevyplatí se spárovat dlažbu nebo obkládačky bílým nebo šedým cementem, který se časem začne drolit. Speciální spárovací hmoty plní funkci mnohem lépe a navíc obsahují i protiplísňové přísady. Aby spárování vypadalo dobře, je nutné dodržovat přibližně dvoumilimetrové mezery.

Připravíme si:

- jemný beton pro podklad nebo 12 mm silné vodovzdorné dřevotřískové desky, spárovací hmotu nebo maltu pro spárování, dlaždice, dlaždice pro sokl, lepidlo na dlaždice, pomocné kříže pro spáry, laťky¨.
Nástroje:

- zednická lžíce, vodováha, řezačka na dlaždice, popř. štípací kleště na dlaždice, pryž na spáry, kartáč nebo koště, zubová stěrka a houba.

Postup:

* Vyměříme podlahu a vypočítáme počet potřebných dlaždic, jakož i pásků potřebných pro sokl (zeď u podlahy). Krajní dlaždice si připravíme a rozřežeme až nakonec.

* Nerovný podklad srovnáme zalitím podlahy jemným betonem. Můžeme ho i vyložit dřevotřískovými deskami odolnými proti vlhkosti.

* Dlaždice položíme do cementové malty na betonový podklad. Nebo při lepení nanášíme tenkou vrstvu lepu zubovou stěrkou.

* Připevníme pásky (nařezané dlaždice či lišty) na zeď.

* Spáry vyplníme a vyhladíme.

* První řadu položíme podél osy pokoje, kolmo k ní, právě tak prostředkem místnosti, na ní navazuje řada druhá. Pro lepší orientaci si vyznačíme na podlaze čáry pomocí nakřídovaného provazu.

Pomůcka pro rovnání povrchu

Na nerovný podklad bychom měli nejdříve nanést jemný, jehož povrch musíme přesně vodorovně zarovnat. Proto nejdříve položíme rovnací či nivelační latě ve vzdálenostech asi 60 až 80 cm. Latě zasadíme do jemného betonu. Pomocí vodováhy a vodovážné lišty latě srovnáme tak, aby ze všech stran určovaly přesně vodorovnou plochu. Hrudky jemného betonu pod rovnacími latěmi by měly být pod latěmi rozmístěny v malých odstupech tak, aby se latě nepronášely. Jinak se nám nepodaří vytvořit podklad skutečně rovný a celá práce přijde vniveč.

Mezi rovnací latě pak naneseme jemný beton na předem navlhčený základ. Spíše sušší směs naneseme zednickou lžící a pak uhladíme hladítkem nejprve nahrubo. Poté povrch vyhladíme a srovnáme pomocí krátké latě, jíž budeme podle potřeby posunovat krátkými pohyby tam a zátky po rovnacích latích.