Klasické nože se dříve nebo později otupí, poznáme to velmi jednoduše, když prostě místo krájení nám začínají věci pouze rozmačkávat nebo tzv. žižlat. Samotné broušení nožů není činností nějak náročnou a zvládne ji každý i když vyžaduje trochu cviku a praxe, hned napoprvé se nám broušení asi úplně dokonale nepovede, ale po několika pokusech už v tom nic složitého neuvidíte a po čase zvládnete nabrousit cokoliv jen několika tahy.
Nože na brousku brousíme nakloněné do malého úhlu (přibližně dvacet procent) a staráme se neustále udržet stále stejný sklon. Samotný nůž je lehce přitlačen k brusné ploše a naše pohyby by měly být plynulé v obou směrech. Ideální je vlastnit dva brousky, jeden hrubší na první broušení a druhý jemnější na dobroušení – a ideální je po samotném broušení ještě nůž přetáhnout na koženém řemenu. Samozřejmě někdy se stane, že po ruce nemáme ani brousek ani ostřič, ale ani v tom případě není situace úplně ztracená. Nože lze nabrousit i o betonový či kamenný schod nebo o kamenný parapet nebo také o smirkový papír – s tím, že ten je nejlépe nejdřív upevnit na nějakou podložku. Další metody broušení jsou o druhý nůž či o nůžky a nebo o keramický hrneček či talíř – přesněji na broušení se dá použít jeho nenalakovaná část jako například dno. Nesmíme ale zapomínat, že alternativní metody, pokud nemáme brousek nejsou ideální, a může dojít i k poškození čepele (zvláště u broušení o kámen či schod), no a pokud máte keramické nože, tak na ty je určen pouze speciální diamantový brousek.