Brambory pochází původně z Amerik (přesněji z té jižní, pravděpodobně z Chile či Peru) původ a do Evropy se dostaly jako okrasná květina po objevení tohoto kontinentu Kryštofem Kolumbem. Ale dnes stanoví naprosto nedílnou součást jídelníčků v celém západním světě a spolu s obilovinami patří k nejvýznamnějším zdrojům výživy.

Při tom na začátku to tak rozhodně nevypadalo, byla to rostlina, která se vyskytovala v zámeckých sklenících a mezi rolníky, když se poprvé začala šířit i mezi prostý lid, se na začátku tradovalo, že dokáže vyvolat například malomocenství. Ale jejich výživná hodnota a schopnost růst i v relativně špatných podmínkách brzy přesvědčily každého. Říká se, že právě tato plodina byla  za bleskovým růstem evropské populace v 19. století a nyní vychází průměrně na jednoho Pozemšťana něco kolem třiceti kilogramů zkonzumovaných a využitých (v různých podobách) brambor ročně. Jsou důležitým zdrojem škrobů (to je to co nás sytí), také obsahují kolem dvou procent bílkovin a jedno procento cukru. Obsahují také mangan, sodík, železo, hořčík, vápník a fosfor. Kromě toho jsou zdrojem vitamínu B a  C. Pro udržení toho druhého je nutno je vkládat už přímo do vroucí vody a slévat ihned po dovaření –  vodu z jejich vaření je dobré využít například do omáček či polévek, neboť obsahuje právě zmíněný vitamín. Brambor máme mnoho druhů a je dobré alespoň rozlišovat jakýsi základ, protože ne všechny se hodí na všechno. Nejčastější je označení A, B, C. Brambory typu C se hodí jen na bramborovou kaši, smažení a různá jídla z nastrouhaných či rozmačkaných brambor. Typ B je určen také na bramborovou kaši, ale bývá vhodný i jako příloha v podobě vařené či pečené. Ideální vařenou přílohou je typ A – protože ani po uvaření se nerozpadají, velmi chutné jsou vařené ve slupce a také se dají velmi dobře použít na saláty. Na saláty se pak také hodí různé další speciály, jako jsou například brambory červené a nebo rohlíčky (v normálních obchodech se logicky tyto odrůdy objevují vždy kolem vánoc, právě protože jsou ideální na bramborový salát).  Poslední dobou se v našich obchodech také objevují sladké brambory, batáty, ale jejich využití je specifičtější.

Nejzákladnější úpravou brambor je jejich vaření. Pokud brambory vaříme bez slupky, krájíme je a loupeme nerezovým náčiním. Je dobré je vždy nakrájet na menší kousky, a to z výše uvedeného důvodu udržení vitamínů, pro který je nutná co nejkratší doba varu (úplným ideálem je proto papiňák, ale ne každý ho má či používá). Vaří se v osolené vodě, jinak se vám je již hotové nikdy nepodaří dosolit (koření nutné není, to dodáváte podle chuti, nejobvyklejší je celý kmín). Po slití je dobré je nechat ještě chvíli dojít pod pokličkou.  Dalším oblíbeným, zvláště poslední dobou, způsobem úpravy brambor je jejich pečení a případně také nějaké zapečení. Dělají se v troubě jak ve slupce tak bez slupky, ale převážně jsou nakrájené na menší kousky. Někteří lidé preferují kratší povaření před touto úpravou, díky tomu je  doba pečení kratší (totéž se týká i zapékání), ale samozřejmě díky tomu část živin i chuti zůstane již bez využití ve vodě. Brambory se také smaží, jako různé hranolky a kolečka či přímo chipsy. Pro smažení je nejlepší friťák, který pomůže udržet stálou teplotu tuku a navíc je v něm větší množství tuku, které umožňuje smaženým bramborám svobodné plavání. Po usmažení je dobré je zbavit nadbytečného množství tuku nejdříve okapáním a později i osušením na papírové utěrce. Ale pozor, tato úprava je nejméně zdravá, díky ní brambory nasáknou velké množství tuku (který potom stanoví i dvacet, třicet objemu jejich váhy – čili na kilo hranolků je to jako vypití skleničky oleje). Na vzdory velké oblíbenosti pečení hranolek na vymaštěném plechu, tato kombinace pečení a smažení nevytvoří vždy úplně stejný chuťový efekt jako smažení v hlubokém oleji – pravý hranolek se musí smažit, takže olej je nutný –  a navíc takto upravované hranolky tuk sáknou ještě více.  Brambory se také používají jako strouhané na různá de facto těsta pro vaření či smažení či po předchozím uvaření (ve slupce či bez, podle konkrétního receptu) rozmačkané na různé další pokrmy či přílohy.

Recepty na různé pokrmy, kde hlavní surovinou jsou právě brambory.