Průzkum biokoroze objektu

Tomuto typu průzkumu musí vždy předcházet stavebně-vlhkostní průzkum objektu, neboť výskyt biologických činitelů souvisí mnohdy se zvýšenou mírou vlhkosti ve stavebním objektu nebo jeho části.

Vlastní průzkumné práce

Provádění vlastních průzkumných prací musí probíhat s ohledem na druh zjištěných biologických činitelů. Uvádíme hlavní zásady pro průzkum dřevěných konstrukcí napadených biologickými činiteli a prostor napadených plísněmi.

a)      Průzkum dřevěných konstrukcí

V závislosti na místních podmínkách se určí místa sond. Sondy se provádějí především u záhlaví trámů v obvodových zdech domů a v místech, kde mohlo docházet k opakovanému zatékání vody, k její kondenzaci, a v prostorách s vysokou relativní vlhkostí vzduchu, v přízemí a v suterénu v místech, kde byly zjištěny poruchy způsobené vzrůstající vlhkostí.

Při výběru míst se berou v úvahu i poruchy souvisejících konstrukcí – oblasti zatékání vody a vlhnutí stěn, trhliny v podlahách, poškození podlah apod.

Při průzkumu se provádí:

–         zjištění rozsahu poškození dřevěných prvků (povrchové, hloubkové)

–         zjištění příčin poškození (biokoroze, chemická a atmosférická koroze, mechanické vlivy)

–         zjištění dodržení podmínek konstrukční ochrany dřeva

–         zkoušky pH dřeva pro orientační zjištění napadení dřeva dřevokaznými houbami

–         odběr vzorků pro mikrobiologické analýzy (mikroskopické stanovení hub a plísní v buňkách dřeva, zjištění a určení spor na jeho povrchu, kultivace a stanovení životaschopnosti hub), určení druhu hmyzu, koroze dřeva

–         zjištění druhu dřeva

–         zjištění vlhkosti dřeva – provádí se např. elektronickými vlhkoměry

–         zjištění přítomnosti ochranných látek na dřevě, případně odběr vzorků pro stanovení jejich druhu

–         pro orientační průzkum mohou sloužit i smyslové metody hodnocení dřeva

Hodnocení dřeva poškozeného biokorozí

Hodnotíme tyto faktory:

Poškození dřevokazným hmyzem:

–         vlhkost dřeva

–         velikost výletových otvorů, jejich počet, tvorba požerků

–         hloubka destrukce dřeva, tvar a rozložení chodbiček

–         určení druhu hmyzu

Poškození dřevokaznými houbami:

–         vlhkost dřeva

–         barva dřeva

–         způsob poškození (např. kostkovitý rozpad)

–         postup destrukce

–         výskyt plodnic, mycelia na povrchu

–         hloubka poškození prvku

–         určení druhu hub

Vyhodnocení poznatků získaných průzkumem:

Hodnocení poškození dřeva dřevokazným hmyzem

A  –  nevýznamné poškození : 2 – 4 výletové otvory na 1 m čtvereční, ostatní hmota pevná, celistvá

B –   závažné poškození : 5 – 16 výletových otvorů na 1 m čtvereční, poškození do 10 až 15 % běli

C –   kritické poškození : velké poškození běli nebo její úplná destrukce

Hodnocení poškození dřeva houbami

Plošný rozsah napadení povrchu hodnocené konstrukce se klasifikuje:

A – žádný: celý povrch beze stop napadení

B – ojedinělý: součet napadených ploch dosahuje max. 5 % celkové hodnocené plochy

C – místní: součet napadených ploch je 5 až 2O% z celkové hodnocené plochy

D – rozsáhlý: součet napadených ploch je 20 až 50% z celkové hodnocené plochy

E – souvislý: součet napadených ploch je větší než 50% z celkové hodnocené plochy

Provádí se i klasifikace povrchu dřevěné konstrukce:

A – zdravý: vryp je stejně namáhavý jako u srovnatelného zdravého dřeva, má stejný vzhled i charakter lomu třísky

B –  částečně znehodnocený: vryp v místech znehodnocení je v porovnání se zdravým dřevem snadný do hloubky max. 5 mm.

C – znehodnocený: vryp v místech znehodnocení je snadný do hloubky více než 5 mm.

b)      Průzkumy prostor napadených plísněmi

Základní podmínkou pro růst plísní je obsah organických živin v substrátu, resp. na jeho povrchu, a úměrná vlhkost.

Při průzkumu se provádí:

–         zjištění rozsahu napadení (určení míst výskytu plísní)

–         zjištění druhu materiálu, na kterém rostou, druhu živin (např. pojivo v nátěrech), pH vodního výluhu substrátu

–         zjištění charakteristik vnitřního prostředí (výměna vzduchu, změny teploty, provozní vlhkost apod.)

–         odběry vzorků pro mikrobiologické analýzy (stěry na sterilní tampóny pro kultivaci či otisky pro mikroskopické stanovení, odběry vzorků a substrátu)

–         zjištění, byla-li v minulosti prováděna sanace a jakými prostředky

–         zjištění stavebních a dalších zásahů, vad a poruch, které mohly změnit charakteristiky vnitřního prostředí (např. změna způsobu vytápění, zatěsnění oken a dveří, poruchy rozvodů vody, hydroizolací apod.)

Výsledkem průzkumu je zjištění:

–         množství plísní a dřevokazových hub a dalších mikroorganismů, jejich druhů včetně kvalifikace zdravotní závadnosti pro člověka a zvířata, návrh způsobu sanace napadení biologickými škůdci

–         návrh souvisejících úprav, resp. režimu užívání tak, aby se omezily či zcela vyloučily podmínky pro další růst mikroorganismů.